Dveře pryč

Místnost. Nemusí to být ani tak místnost, stačí pouze prostor a v nich zasazené dveře. Dveře, které něco skrývají a vyloženě si říkají o otevření. V mnoha amerických hororech se skupinka mladých puberťáků nachází
ve starém ztrouchnivělém domě na okraji města, kde straší nebo zuří vraždící maniak a jsou postaveni před hotovou věc - buď se nechají rozsekat v obývacím pokojia nebo zkusí štěstí za zavřenými dveřmi vedoucími
do sklepa. Možná tam bude cesta ven ventilačním okýnkem, možná zombie, která je odejít nenechá.
Kolikrát se každý z nás ocitl v situaci stát před zavřenými dveřmi. Dveřmi, od kterých nemáme klíč nebo klíč samotný ani neexistuje.
Co v takové situaci podniknout? Nezbývá než sedět a přemýšlet nad tím, jak je otevřít. Když už konečně nalezneme ten správný prostředek, jak proniknout do dimenze za dveřmi, ať už v podobě klíče, kouzelného zaříkávadla nebo prostého železného páčidla, následuje moment překvapení. Ono je to všechno sice pěkné, ale co čekáme, že uvidíme? Bude to to, co opravdu vidět chceme? Pandora to určitě vidět nechtěla. Ze zvědavosti odklopila víko staré skříňky a nevěděla, co se stane. Skříňka obsahovala rozmanité strasti a zlo, které se jejím otevřením rozlétlo mezi, do té doby, šťastné lidi. Nemohla tušit, co jediným pohybem způsobí. Třeba kdyby otevřela skříňku ležící opodál,
tak by na jejím dně mohla najít čokoládové bombony nebo věčné štěstí.
Většina z nás by chtěla za dveřmi najít to, po čem touží. Najít to, co jim zrovna chybí. Peníze, město z čokoládového krému, bazén plný šlehačky, hory hudebních cédéček, pozlacenou vilu a nebo spokojený život se svou rodinou.
Každý z nás má ve svém životě někde schované vrata, která bude muset jednou otevřít. Při složitém procesu otevírání musíme počítat s tím, že nemusí vést přímo k cíli, ale mohou být pouze mezidveřmi k dalším, ještě složitějším dveřím. Neuspěchejte to však, najděte ten správný okamžik na to, nebát se vpustit paprsky světla do temné dimenze na druhé straně dřevěné desky.
Někdy je otevření takových dveří novým začátkem a někdy pouze pokračováním starého akorát s rozdílem, že klíč bude viset na druhé straně zámku. Třeba i zombie ve sklepě touží najít cestu z tmavého sklepa do prosluněnné zahrady.

Your control?

Asi mi stačí málo, stačí mi i možná jen to, když je snímek černobílý, protože to už samo o sobě znamená milou ponurou změnu. Depresi nemám, věděla jsem jak to skončí.. ale třeba se to s postupem času změní a já upadnu do hlubokého smutku :)
Každopádně mě potěšil můj oblíbený Joe :)) všimli jste si, že má Ian většinou cigaretku, teda pokud zrovna nezpívá nebo nespí..

Výsledek ankety

Radovat se umí každý. Sic někdo víc, někdo míň a někdo zinscenovaně. Přijde mi ale že je snad pro někoho těžší se radovat z prostých a obyčejných věcí :) ne nejsem nějakej šáhlej civilista, ale mám ráda takové ty milé drobné a nebo nezjištné zpestření života jako třeba "ty mi dáváš bombon? cože? ty po mě něco chceš?" Jo lidi už to moc neuměj, ale radování jim nejpíš jde.. 34 hlasů? kde se to tu vzalo? :o Ale stejně jsem u většiny nedokázala trefit ty správné (fakt by mě zajmaly, tak to tu klidně dopište ;))
jinak chválím za "karamba" a "hauiii" já osobně volím "uuuuu" :)

Hudba, když je vám 12 :)

MOje milá sestra má čerstvých 12 let. Moje sestra má ajpoda. Můj ajpod je už týden mrtvej. "Sestro, půjčíš mi ajpoda?" "No jo, ale ono se ti to nebude líbit to co tam mám.." ale přece i mě bylo jednou dvanáct, tak jsem si říkala že pro její hudbu budu mít pochopení. A wow.. moje sestra má vkus :)) na 12 leté děvče žijící v Branticích snad až vytříbený vkus :)) Vždycky odsuzuje moji hudbu a nepromluvili k ní ani Redhoti co teprv Killers.. pouze Paulo zabodoval ;)
Vzala jsem Barta, venku přšelo a v mých uších hrály hity od Avril, Black eyed pease, Anety Langerové, Nohavici nebo Kuliček štěstí..
nechci vzpomínat na to, co hrálo v mých uších v roce 2002 :))

Paříží, miluji tě!

Jo bylo to o lásce. Koukala jsem na to myslím aji s tím pravým člověkem :)) s Janou mojí milou starou :* Protože Paříž je naše.. teďka už jen sehnat si hochy ochotné s námi vycestovat k ajfelovce a jupi jej..
Jo, ten film se nám líbil.. máme tyhle projekty rády a vesměs.. aji kdyby to bylo o ničem, byla tam spousta sympatických francouzů a upír Elijah.

PROJEKT: BIČ BOŽÍ - 15.

Kdo: Rostík
Kde: u špeka na zahrádce
Kdy: minulý týden ne mexické párty

YOda

Dneska jsem byla konečně zasvěcena a viděla jsem svůj první díl Star wars. Nevím proč jsme je vždycky tak odsuzovala, ale přiznejme si, že to je klasika a jelikož by si ten vídeňský mim zasloužil zápis do deníčku "věcí, které byly dneska nejlepší", tak byl pro mě tak významný, že mě na SW přímo navnadil. Konečně vím, kdo je kdo a co je co. Takže jak by řekl Yoda : Hvězdné války já milovat :))

UŽ 4 měsíce

Můj milovanej Obi-wan a jeho sestra Pája, co miluje moje steely.

Shrnmě to..

zase jednou tu máme výsledek ankety, což beru jak velký přínos pro blog, že jsem se to naučila to tu dávat :)) nejen z toho důvodu zjištění, že kolem prošlo 16 lidí s názorem, i když jsem platnost této ankety dala na pouhé 3 dny. Jasně.. bič boží byl původně dost diskutovaný, ale už jsem dlouho nepřišla s ničím novým, takže je možné, že se na něj dalo zapomenout.
Každopádně ani jeden hlas pro odpověď "jakej projekt? co?" což mě asi těší.. :))

Ve městě

Jasně, jeli jsme tam hlavně za Egyptem ale jak všude prohlašuju, mě stačí i jen ten pocit, že jsem ve Vídni. I kdyby mě tam nechali sedět celý den na lavičce před štěpánským Dómem a já jen pozorovala okolní svět. Tu spostu mimů, turistů a otravných všudepřítomných holubů. Šáhly jsme si na MOzarta a temný rytíř si šáhl na mě :) jsem z toho byla zase patřičně odvařená.. něco jako šahat si na Mardošu nebo stát vedle Rudiše :) Museli jsme i splnit mamčino přání zajít si na kávu, ale kdo by čekal, že skončíme ve Vídni v pravé americké Starbucks kavárně.. :))

Vídeň, miluju Tě!

Miluju tu atmosféru, tu architekturu a dokonce jsem zhistila, že miluju i Egypt :) jeli jsme v sobotu na Tutanchamonovu výstavu, což byla prý poněkud jedinečná akce v tom, že se egyptské památky začínají postupně rozpadat a tak se rozhodli je radši někde schovat a už je moc nevytahovat, takže tato výstava byla jedna z posledních a největších v Evropě. Bylo to velkolepé, milí lidé, spousta egyptských suvenýrů a vystavených objektů. Od malého prstýnku se skarabeem přes staroegyptskou postel až po kousky sfingy :) ale jak řekl tata, těch památek tam bylo tolik, jen proto, že jak je to staré tak s tím stačí švihnout a jedna soška se rozpadne na dvacet dalsších kousků :D

Jarečkův drink

Ten kluk je prostě čtverák, on ví jak mě má nalít :)) ale vypadá to krásně :) s ním bych se měla kamrádit.. :)

Nejsme my náhodou příbuzní?

Jo dobře, přiznávám, že čím je starší začíná se mi podobat :) chudák, její krásná léta začínají být pryč :D čeká ji krutá budoucnost. Dneska sestra vstoupila do komplikovaného světa dvanáctiletých-takové to rozmezí mezi dítětem a teenagerem. Ale.. těším se.. je to lepší a lepší. Víte co řekla o Paulovi? že zpívá docela dobře, čímž došlo k prolomení těch tlustých ledů, kdy odsuzovala hudbu své starší sestry. Redhoti? ne díky.. ble.

Paulo :*

Jo ono se to chlubí a ukazuje, když jsem Paula na last.fm neobjevila já ale Gumídek. Umím sice kritizovat, ale psát recenze mi moc nejde. A už vůbec ne na hudbu, která se mi líbí, protože to stejně vždycky skončí u věty "uuuu.. je uplně úžasný, prostě neváhejte a poslechněte". Takže.. jo Paulo Nutini je opravdu šikovný dvacetiletý Skot, u kterého se vyplatí pozastavit, protože.. je uplně úžasný, prostě neváhejte a poslechněte.

Janiny 18-tiny v mexickém stylu

Tentokráte budu střídmá, dosti střídmá na slova a nechám to radši na fotkách :) ne že bych podceňovala imaginární schopnosti čtenáře, ale.. :) přece jen, 18 má člověk jen jednou a když je to nejlepší kámoš, tak se to musí patřičně oslavit :)Simsnovic bombonky zdánlivě připomínající tabletky extáze, tudíž jsme je s Janou ukryly "na srdce" a sežraly je až po půlnoci
Byly trubky od babičky z jižní Moravy
Pochybný špunt z italského šampaňského, aspoň že Ferrari jsou dobré
žranice.. nespočetně moc jídla
Cyklisti se ujali složité instalace hudebního zařízení :)
Masíčko.. :)
Měly jsme půjčenou rosťovu dýmku, takže došel i samotný Rosťa, přece jen to má jen o ulici výš.. a on ví kdy se chodí, maso bylo akorát hotové ;)

Limetka, která skončila u sousedů na zahrádce :))
V tom byla kdysi WHisky.
Bez sombréra nejsi správnej MexikánecBez citronu se tequila pít nedá.. hodně citronu se ten večer zbaštilo.. Došlo i na BODY SHOT :D :D :D :D
Jana ráno na terásce, po dvou hodinách spánku. Ale na to svítání jsme si na střeše počkat museli :)

Výherce ankety

Prej největší oblíbenec.. no rozhodně největší hvězda. Koupím mu tuš, ať může otiskovat ťapy na vaše holá těla.

Ve zkratce pomocí fotek.. :))

BArtoloměj skotačící v pampeliškách :)) běhali jsme tam spolu tak dlouho, že jsme měli žluté nohy
Brantické kravstvo :) hrozně fotogenická stvoření
Ostříhaný bratranec na páteční oslavě narozenin u babičky Andělky těšící se z čokoládového dortu naší mamky :))
Radim na fotbalovém hřišti se psíkem jeho bráchy :) hrozně dlouho jsem ho neviděla, ale vůbec se nezměnil :) pořád úžasný, skvělé hlášky.. :))
S Kájou a pivem za 18 na fotbalovém hřišti v Hošťálkovech :)) řeknu vám , to je vesnice, ale Peřinkovi mají pěkný dům a v pekáči dobré buchty :)
TEN strom :D (jsem slíbila, že ho tu dám)Rozmazaná prvomájová fotka pod třešňovou "alejí" :)

Píjoudý

Včera jsme koukali na malou noční hudbu a byli tam P.O.D. tak si říkám.. hmmm staří dobří píjoudý. MOžná by bylo fajn je tu ukázat, aby se na ně nezapomnělo :)

rébus

Uhodnete co Darča říká? :))

Degen

Ve středu jsem seděla v němčině s Rosťou :) a byla sranda.. překládali jsme článek o zahraniční cestě na Slovensko. "Von hier kannst du Bergen besichtigen".. ocať si mužete prohlédnout hory? cože? ocať? jo ono se to pěkně řekne, ale jak to napsat? :) moji verzi "ocať" už znáte, ale Rosťa si pořád hájil svoje "odsaď". tak jsme to před češtinou začli psát na tabuli a přidali se i další se svými slovy typu "vocaď" až se to zvrhlo na "vocamcaď pocamcaď". Až do toho všeho přišla učitelka a nějak se naší myšlenky chytla, donesla si slovník nespisovné češtiny a začala hledat řešení... a jak to našla začala hledat dál.. :)) padala slova jako degen, dilina (existuje i verze s y), hemzy, olačka, pozér, ochechule, gadžo,.. :)) no sranda byla.. :)) pak tam byl ještě programátorský, cyklistický a školní slang a náš oblíbený jazyk trestanců-argot :) Duchaplná a poučná to hodina ;) Dokonce i Rosťa tančil, protože jeho verze "vodsaď" byla správná.. :)) není nad pocit vítězství.

PROJEKT: BIČ BOŽÍ - 14.

Kdo: Jana
Kde: ve zkušebně.. překvapivě :)
Kdy: když jsme slavily Kájiny narozeniny :*

květen

Davide, co pro tebe znamená štěstí? Dobrá otázka.. Davidova odpověď byla : štěstí je pro mě být tu teď s Tebou :) Byla chyba si to pouštět.. dvě hodiny sledování Toma Kruize mě nepotěšila.. spíše prohloubila takový ten polední smutek. Nemám ráda Toma a už vůbec ne Toma po autonehodě, jen díky moc za ten skvělý soundtrack, který to zachraňoval, protože vlastně nemám ráda ani Kameron Diaz. Všem přeju krásného prvního máje, není sice tak krásný jako ten loňský, ale první máj.. ;) stylovou píseň by to chtělo :)) doporučuju vám se u této kapely pozastavit, ona si to zaslouží :)