středa 28. října 2009

.. what is love? Baby don't hurt me.. :)


Zamilovaný člověk začíná být postupně na fenylethylaminu závislý. Pokud nedostane svou dávku, tak nejí, nespí a nepracuje.

Fenylethylamin se vylučuje pokaždé, když jsme v přítomnosti milované osoby. Vylučování fenylethylaminu se později snižuje a nahrazuje jej jiný hormon - endorfin. Pokud nejsou lidé připraveni na fakt, že jejich láska pomalu vyprchá (snížení hladiny fenylethylaminu), dochází k rozchodu.


Je ten obrázek kýč? kurevsky moc. Ale..

Brněnské koncerty


Sunshine v Metru a Fixa v Semilassu. Oba byly skvělé, každý však úplně jinak. Na první jsme se špekem těšily už dlouho a skvěle se pařilo. Ale asi jen 3 písničky. Pak se celý maličký klubík zaplnil divným těžkým vzduchem, Kayovi spadly spocené vlasy do očí a já přistála obličejem na zádech nejspoceněšího týpka v sále. Jedno pivo. Kdo jde na Afterparty? No my určitě nee, smrad až na kost a celková spocenost těla nebyla nejvhodnějším předpokladem pro propařenou noc. Na druhý jsem vůbec jít nechtěla. Klenot? velké to zklamání. Napsala mi Kača.. že nemá s kým jít, tak ať o tom uvažuju.. pustila jsem si Klenot cestou na Počítačové edice a korektury a celé úterý jsem jej nedostala z uší. Dokonalá deska. 2 litry vína, spousta lidí, nejlepší koncert Fixy, co jsem kdy zažila. Plula jsem na lidech, ztratila naušnici a více jak 90% večera byla úplně sama za sebe.
Škoda jen, že Xindl nevyšel.. tak příště snad ti Tatáči ;)

úterý 27. října 2009

Anička a Janička


Jsou lidi, co si hrají na intelektuály. Jsou lidé, co nosí barety i v létě z důvodu zachování IMAGE. Jsou i tací, co si z nich dokáží dělat srandu a proplouvat tím davem po své cestě.

Rum pum pum


Život není o chlastání, ale pravdou nadále zůstává, že život na vysoké škole je jedna velká párty. Ono se to nezdá, panák sem, panák tam a ze čtvrteční oldies se zase vyklubala akce, ze které jsme se se Sue vrátily až o půl sedmé ráno. Venku svítalo, mi čuraly u červeného kostela a cestou se smály nad tím, co se dělo :)

Life tastes great!


První pracovní pohovor, první podepsaná pracovní smlouva, první naturální výdělek a první setkání s krutou realitou pracujících lidí. Život není zas taková procházka sadem. První krize, první twister, co nevypadal jako špek a první popáleniny. Rozjezdy jsou vždycky těžké. Tak zkusíme dnešní první noční, ne?

neděle 18. října 2009

Ekumenické bohoslužby


Vyprovodila jsem Terezku na nádraží a šla do kostela. Do červeného kostela, který praskal ve švech pod tíhou věřících :) Dokonce stáli i u vchodu a neměli kde sedět. Spousta katolíku, kališníků a podobných týpků pod jednou střechou. Seděla jsem vedle bělovlasé paní a kolem mě beželo dítě do nedělky ve velké čepici GANJA LEGALIZE. Všude po hlavě zelené listy. Pousmála jsem se a v tomto duchu se nesl zbytek bohoslužby. Dobrá sklizeň. Agrikultura. Kněz byl podle všecho ekologicky zaměřený jedinec zdůrazňující důležitost třídění odpadu. Ale jinak? Pecka a spirituální naplnění na další týden. Naschledanou.
Došla jsem domů a pustila si Requiem.

pátek 16. října 2009

O tom, jak jsme se dneska zimatrikulovaly

pokus o sníh? smích!


Brno je ošklivé. Není tu sníh.. je tu nějaký pseudopokus o něj, končící nepěknou břečkou dopadající a rozpouštějící se vám na obličeji. Není to fér! Žádný podzim plný barevného listí a teplého vítru. Od veder přímo do zimy. Ošidili mě o podzim, o pozdim, kdy poslouchám divnou hudbu a přemýšlím. Je to zvláštní.. musím se z toho dostat!
... ustřihla jsem ho. Jo, á ho fakt zabila. Nechtějte vědět, co na mě vykouklo na druhé straně :) Ale pro dobro svojí pracovní kariéry to bylo třeba ;)

Víkend doma ;)







Doma je doma. Ať si říká kdo chce co chce o nekonečné svobodě studentského života, já se budu domů vždycky vracet ráda ;) Přivítal mě Buřtonek, nechala jsem doma klíče, takže jsem s ním lítala hodinu po zahradě. Na zahradě máme dále novou kočku, ale spala jsem se starou. Z mého pokoje se stalo brantické fitcentrum. Chtěla jsem si napustit vařící vanu, ale tekla jen vlažná. V pátek jsem byla u Sperlicha na polívku, ve výtvarce, bance, na rande s pojišťovákem, u babičky Toničky, doma a zakotvila u Petrose. Sobota byla méně nabušená. Začala však lahodným teploučkým kakaem až do postele, pokračovala dobroučkým obídkem a odpolední pseudooslavou máminých narozenin, návštěvou Klárky a večerní jízdou autem. Neděle v podobném duchu, spojená s návštěvou Kájušky a cyklovýletem do Hošťálkov. Ono se to nezdá, ale v Brně e velká absence pohybu ;) v podstatě tu jenom chodím pěšky, občas vyběhnu schody, ale tam to končí.. v příštím semestru bych si asi vážně ten tělocvik zapsat měla ;) Nedělní večer opět s Petrosem. A pondělí? To bylo asi úplně nejlepší :D ráno cesta do školy, návštěva babičky Andělky, cesta s mámou v dešti ke kosmetičce a s krásným obočím a nabarvenýma řasama směrem k novému doktorovi pro potravinářský průkaz. Má krásné velké akvárko plné malých žraloků a asi se vůbec nebudu bát, když budu nemocná. Myslela jsem, že doktoři "pro dospělé" jsou zlý a nemilosrdní. Od doktora na gympl, poobjímat se s malýma a taky podráždit pár učitelů. Na nádraží jsme potkaly Petrose, tak se máti takticky vytratila. Já hodila krosnu na sedadlo plného vagonu a šla se ještě posledních 5 minut v dešti koukat na ty krásné oči. Rozhlas řekl, že máme 10 minut zpozdění, tak jsem ještě déle mokla a vůbec mi to nevadilo. Až jsem si připadala jako takové to děvče, co se nemůže odlepit od svého přítele. Když jsem se vrátila zpět do vagonu a začali jsme se rozjíždět uslyšela jsem dlouhé "hahaha" jenž vyvozoval můj asi 30 kilový batoh. Zabalila jsem si s sebou plastovou rybičku Merlina, která se směje, aby mi nebylo smutno a ona se nějakou nešťastnou náhodou spustila a jak mi bylo od spolucestujících oznámeno, chlamala se tam celých 15 minut. Ti lidé mě nenáviděli, já se smála, pustila si Muse a usínala.. Po cestě jsem potkala Michala Pavelu a pak zase spala.. ou jee.. a proč to tu píšu? protože jsem celý týden byl smutná a na Petra asi i krapítek histerická a žárlivá. A ono to pomáhá.. napsat. Utřídíte si myšlenky a pousmějete nad vzpomínkami. V tom je vlastně smysl celého mého blogu.

středa 14. října 2009

Sudé týdny


První týden školy byl děs, připadala jsem si jako absolutní bažant, který ani neumí vyřídit isica. Potom přišel týden, kdy jsme dodělaly byt, byly z něj nadšené, venku bylo krásně a já myslela, že snad ani domů nechci. Teď? Mrznou mi nohy, venku je fakt zima, furt nám něco odpadá a jsem zase v tom prvním týdnu, kdy teprv přijedu do Brna a vrátím se zpět do velkého anonymního města, po tom víkendu doma, který byl tak krásně osobní. Je to facka. Facka anonymní reality, která se mi přece jen dosud tak moc nezamlouvá. Tady se hraje na povrch, ne na hloubku. A chce to čas si na to všechno zvyknout. Zvláště na filozofické fakultě, která vás trochu nutí přemýšlet nad kokotinkama.

úterý 13. října 2009

How deep is your love?


Deep. Kurvaže deep! ó, pé, kvé, es, eš, té, tě.. tě jako miluju Tě! zabijte mě :)

čtvrtek 8. října 2009

Paris


Menší výlet za hranice Brna :) už jsem pomala dopracovala funkci tohoto programu k dokonalosti.. nechybí málo ;)

Estetické mejdlo, aneb jak to vypadá na párty, kde je estétem každý osmý




Menší pravděpodobnost, než najít v kindervajcu originální hračku, bylo potkat na estetické párty estéta. Každý osmý. Jaký ročník estetiky studuješ? No popravdě nemám a ani nechci mít s estetikou nic společného. Jsem šel prostě jen tak do hospody, ne? Shrnu to zase jen do pár hesel, protože popisovat všechno by bylo unavující jak pro mě, tak pro čtenáře.
Skleněná louka, spousta skla. Pivo, co si ťukalo s vínem? ťuk, ťuk, ťuk-ťuk. Tak se to dělá v Táboře. Slečna manažerka v kozačkách společně s infantilem ve fialových minišatech s výstřihem. Už jsem ti říkal, že jsi jako Amálka? Nekoukej tak na mě, jsem potom paranoidní. Obdivování zdánlivě uměleckých obrazl visících na zdech. Klavír zůstal letos opuštěn, Osolsob asi chystal projekci, aby opět nedošlo k technickým poruchám. Spousta dredů, spousta otrávených a znuděných prváků. 4 nová čísla v mobilu a spousta xichtů v ISu. Pozvání na panáka vodky. Skořicové palačinky až z Ukrajiny. Výměna bot. Hajzlbába. Ty si prrrrvááák? Já jsem RRRadeeek. Spousta podaných rukou, které nic neznamenaly. Ty si Anička! Ha!
Ale závěrem taky věta "děcka mizím domů, ráno jdu na 8". Procházka se starořečkou až na Čáru. Dostanu recept na kalhoty. Pár nabídek společné noci, vyslíct silonky a padnout do postele..
Myslím, že začínám Brno milovat :)

úterý 6. října 2009

Ladies.. ladies


První týden v Brně mi hrála v uších Ladyhawke, což bylo fajn. Považuji ji za představitelku té správné velkoměstské hudby. Ale teď? Děs a běs. Nemůžu z hlavy dostat Lady Gagu. Zajícovskou kočičku. Pořád mi zní v mozku Papa-paparaciii a ne a ne se z toho dostat. Jestli to tak půjde dál, tak se bojím jaká další "Lady" mě bude provázet příští týden.

Jamie T


Mnou a Jossie tolik očekáváná deska. Jak už to tak bývá vydaní se stále oddalovalo až se oddálilo do takové fáze, že my, samotní velcí fandové, jsme to prošvihly. A nebudu tu psát jak ho miluju, jak je ženiální a jak potvrzuje to, že umělec nemusí být krásný fešák, aby prodával cd. Proto radši zveřejním recenzi, co jsem našla na hudebním serveru:
Jeho tvorbu zhruba charakterizují tato slova: folk, punk, rap, genialita. Na začátku září udeřil podruhé a znovu to je událost pro příznivce všežravého eklekticismu. Album s názvem Kings And Queens předznamenaly skvělé singly Sticks'N'Stones a Chaka Demus a doprovázejí ho oslavné recenze zejména v britském tisku. Týden po vydání se deska výborně prodávala, v Anglii figurovala na druhém místě!

V jako Vendeta


Další na seznam náročných filmů tohoto týdne :) Chtěla jsem si původně pustit Fight club, ale nechtělo se mi stahovat titulky. O Fight clubu jsme se totiž bavili na Teorii popkultury, jako o příkladu vzdoru, protiproudovému myšlení. Vysmívá se Ikei, podporuje násilí a terorismus, ale stejně jej máme pořád rádi. Kupujeme si hrníčky, trička s logem, plakáty, čímž se vlastně snažíme postavit se proti společnosti a zároveň přispíváme k novému vytvoření komunity fanoušků Fight clubu, kteří jsou novou společností. Takže ze systému se prostě nevyřadíte, ať se o to snažíte sebevíce. Ale zpět k "recenzi" filmu V jako Vendeta. Masakr. Psycho. 2 hodiny strávené koukáním na muže v masce, který změnil život Natalii Portman. Mučil ji, ale ona jej i přesto milovala. Poukazuje na špatnost politiky a odkrývá skutečnou tvář politiky a nebezpečí testování nových chemických látek. Všechno je to o pomstě. Pomstě a chaosu.
A jaký film přijde dneska? Cesta na pivo se špekem a Janou. Hrají: Jana, Zuzana, Anna a možná i další placení členové komparzu.

Kristiánova Legenda


Pravdou je, že moje studium spočívá taky trochu ve čtení knih. Třeba když Sob, který knihy miluje nadevše a internet nazývá nástrojem ďáblovým, po nás chce, abychom studovali slovníky a četli knihy v originálním znění. Tentokráte nám zadal Kristiánovu legendu. Když už jsme slavili ten svátek a nemuseli do školy, tak by se prý hodilo vědět, kdo onen Václav vlastně byl. Rozeslal nám to na mejla jako pdf, tak se poprvé stalo, že jsem přečetla knihu na počítači. Naštěstí neměla více než 100 stran, ale prokousávání přechodníky a staročeskými tvary nebylo nic příjemného. Občas jsem se i zasmála nad některými slovními spojeními a líbilo se mi přirovnání sv. Václava k Ježíši. Autor z něj vytvořil naprostou superstar, od které by kdejaký dvořan toužil získat autogram. Prašivý pes Boleslav ho probodl se svou družinou, krev stříkala všude po zdech a když to šli dalšího dne služebíci chrámu umýt, navečer se fleky zase objevily. A to se opakovalo tak dlouho, dokud nedošlo k potrestání všech viníku. Ouč. Až je mi líto, že už neexistují ty modré papírové dvacky.

pondělí 5. října 2009

The Prestige


Děvčata o tom mluvila dlouho. Bylo to samozřejmě taky v důsledku rozjezdu velké fanouškovské vlny okolo Christiana Bala. A když někdo o nečem mluví dlouho a pořád, podvědomě vás to donutí něco udělat (podobně jako himym :)) Včera, první neděli strávenou v bytě jsme si to pustily na dobrou noc. Film mě dost strhl. I když mi ke konci z důvodu únavy padala očka, nemohla jsem po filmu usnout. Byla to pecka a jak řekl špek, dá se to škatulkovat k Fight clubu. Masakr. Prostě masakr.

4 měsíce, 3 týdny a 2 dny


Výhoda studia estetiky je v tom, že máte opravdu dostatek času na sebe a je jen na vás jak toho využijete :) Samozřejmě je tu možnost si přidat druhý obor, chodit na kurzy cizího jazyka, ale především neomezeně moc času na sledování filmů. Tak jsem si pustila rumunské drama, které mi v počítači zabírá místo už více jak rok a půl. Neodhodlala jsem se k němu dříve a dobře jsem udělala. Je to klubové, je to nechutné. Jeden uživatel CSFD to skvěle vystihl, takže použiju jeho slova:
"Teror. Stejně tak střízlivý jako absolutní. Ideální prostředek na léčení příišného sexuálního apetitu."

neděle 4. října 2009

Brada-brada-brada-bradavice



Veruca? Myslel jsem, že to je hnusná bradavice, která se ti udělá na noze :) Bolelo to jak pes. Můj první větší chirurgický zákrok. Poprvé v životě jsem aji kulhala a děti co šly po ulici za mnou mě imitovaly. Smály se mi a já se smála s nimi.

Charlie straight - recenze se 14 denním zpozděním



V rámci KHS připadl letošní kofolový koncert na mladou nadějnou kapelu. Lidí bylo málo, protože většina krnovských pařičů dala přednost Helax party v Silesii. Vytříbená společnost, vystylovaní fanouškové. Pivní trubky byly pokažené a holba byla kalnější než obvykle, takže se většina osazenstva a po krátké době i ostavenstva, napájela kofolou. Koncert klubového rázu byl ukončen afterparty, během které jsem zmizela do Brantic. A pak následovalo to ráno, kdy mě chytla hrozná křeč do lýtka :)

Model


Toto je můj nový fotoobjekt :) Prokletí všech fotografů. Sami na fotkách nevypadají tak dobře jako jejich oběti. Berte to jako menší náhled do obýváku.

Vrty vrty vrt draka bolí zub :)



Bylo to náročné. Měl nám to udělat Fox, posléze naši chlapci, ale nakonec tahle špinavá práce zůstala na Zdendovi. A helemese :) věci ze země zmizely jsou na poličkách ;) Naštěstí máme opravdu velké balení sádry a primalexu ;)

"Ložnice"




Jo. Je to krása a taky přiznávám, že nadměrný luxus. Všechno se sešlo se vším. Dostaly jsme krásný byt, dovezly si spoustu cýpovinek, koupily barvy, daly do toho hodně práce a výsledek? Perfektní dokonalost. Přijďte se pozrieť a nech sa páčí. Ale dovezte s sebou nějaké jídlo :)

Začíná podzim



Dneska ráno foukalo, odpoledne bylo tepleji a celkově na nás všechny kabrňáky začala dopadat podzimní nálada. Deprese zatím jen letmé. Všude spousta listí, spousta malých dětí vyplňující formulář pohádkové trasy a také spousta objímajících párů.

Červené dveře


Miluju tyto dveře domu postaveného v anglickém stylu.

Červený kostel


Dneska dopoledne jsem se byla podívat na bohoslužbu do místního evangelického kostela, kolem kterého jdu každý den minimálně dvakrát do školy. Je v centru a co je paradox je asi 10 m od lékařské fakulty. Přišla jsem asi o minutu později, protože se mi ráno klasicky nedařilo vykopat z domu, čímž jsem si ověřila, že je skutečně možné se ke kostelu dostat za pouhých 7 minut :) Bohoslužba skvělá, spousta lidí, spousta akcí. Byla mi zima, ale nebylo to jen tím, že venku foukalo.

sobota 3. října 2009

Bejbybel


Skvělá píseň, která nám ještě dlouho bude hrát v uších i v uchách. Každý čtvrtek, oldies party v klubu Mercey ;)

Záchod


Sen každé ženy. Růžový hajzl. Příště ještě doladíme toaletní papír a z estetického hlediska to bude opravdu krásné :) Akorát nám z toho malování mírně hráblo. Večer už byl pokročilý. Špek dělal lajnu štětkou a mě splachovala hruď :)

Petrov




Snad nejkrásnější místo v Brně. Možná to je tím, že jsme se ještě pořád neodhodlaly dojít dál na Špilberk a stále zůstáváme v končinách domova. Ale ten kopec je kouzelný. Výhled na Brno, výhled do našeho okna a spousta zákoutí, kde si může sednout jak páreček, jedinec, tak i skupinka pankerů s vořechem :)

Studium


Nevím. Možná to je pouze kouzlo prvního týdne vysokoškolského života, ale snad by se i zdálo, že tu po vás nic nechtějí. Tato přednáška není povinná. Na tento kurz chodit nemusíte, stačí když potom zvládnete závěrečný test. A tak to tu chodí. Nemůže vás potkat žádný přepadákový test z chemických vzorečků, nečekané zkoušení z dějepisu nebo jiná klasická vymoženost krnovského gymnázia. Jen tak proplouváte studiem fakulty filozofické, jako malá rybka. Občas potkáte piraňu, která vám ukousne ploutvičku, spadne na vás kotva, co vás táhne ke dnu, ale jinak? Více než 4 hodiny denně nemám. Takže brýle na oči, vítr do vlasů a vyrážíme na Petrov.