Dočteno

Dočteno a domlokováno. Konečně něco co mělo po dlouhé době jasný konec. Lidstvo spěje k záhubě a veděl to i Kája Čapků před 50 lety. Až se nabízí otázka, zda-li jste viděli někdy mloka. Myslím, že jsem skončila v poznávání těhle vodních příšerek na levlu čolka a dále to zatím nešlo.

Vyměním království, království, za vzpomínku, duhovou.. kuličku

Červené karafiáty s černou stužkou ležely na chladné mramorové kostce. Hrála Ave Maria v instrumentální podobě a já si říkala, jak je všechno hrozně krátké. Neměla jsem chodit do místnosti s nápisem "výstavka zesnulých" a radši zůstat posedávat u bílého elektrického topení s ostatníma sestřenkama. Vidět dědu v obleku a po asi 12 letech strejdu bylo asi to nejlepší z celé akce. Zbytek byl divnej. V závěru ani ne tak smutný jako divný. A na Hané pečou ty nejlepší koláčky.Teď už jen posedávám doma ve společnosti Jaromíra a za chvilku přizvu Káju Čapků.

Děcka, nechcete někdo hrát v metalové kapele? :) Slíbila jsem, že se zeptám.

Frida

Potřebovala jsem film jak sůl. Hranice ospalosti a studentské vyčerpanosti už přerostla přes čáru slušnosti. Původně to měl být Donnie Darko, ale nešlo to přes 3. minutu. Potom to měl být Big Bang, ale u něho byly titulky pouze k pilotovi. A Sheldonova rychloangličtina mému mozku neustále unikala a podle pohybujících se obrázků se samozřejmě dalo zhruba určit o co asi běži, ale sitkom dělají sitkomem především hlášky. Takže tím jsem chtěla naznačit, že zvítězila Frída, prý jeden z nejlepších filmů Salmy Hayek. Někdo mi říkal, že si prý kvůli tomu oholila prostor mezi obočím, aby jí kapku srostlo. Aby vypadala autentičtěji. Ale kdo ví, podle mě jsou to jen dolepený chlupy. Skvělá mexická hudba, docela silný příběh mexické malířky a jako bonus správné antikomunistické cítění Lva Trockého. Který byl fajn, ale neodolal frýdinu falešně nalepenému obočí.

Vítej mezi zrňaři, sestro!

"Vstala a přemýšlela jak hrozně napjatý den to bude. Stejně o nic nejde. Vezmou, nevezmou. Nešla do toho s nějakou hlubokou iniciativou, ale kdyby to vyšlo, byla by na sebe patřičně pyšná. Přálo ji to hodně lidí, dalo by to přirovnat k euforii spojenou s autoškolou, jen tentokrát nedostala čokoládkové simulanty štětců.
Školu klasicky přeseděla a učila se poslední zbytky ZSV a mnula si oko. Svoje modrozelené pravé oko.
Odbila jedna hodina odpoledne a ona si objednala ten lahodný sýr ve vaničce, řešila klasické problémy s člověkem, kterému se nejvíc podobá a přes velkou rostlinu v květináči sledovala Monču a člověka, kterému se nejvíc podobá ona. 13:58 zadala do vyhledávači ty "satanovy znaky" a čekala na výsledek. Notebook měla otočený jen na sebe a snažila se zachovat neutrální obličej, který ukončilo kýváni ze strany na stranu. Nepostupujete. Dala si do úst lžičku vanilkové zmrzliny, zacinkala s ní o zuby a obtiskla špinavý palec na přijímací dopis.
Večer si mnula oči, ležela a chladila si je ledem. Víčko se stále nafukovalo a nechat oko otevřené pro ni bylo stále těžší. Smála se, což bolelo, a tak se snažila regulovat své emoce a odolávat všem Barnyeho hláškám.
Dalšího dne se probrala s quasimódím pravým okem, které nehorázně svědilo, že měla chuť si ho vyškrábat. Slzy z něho netekly, bylo takové jako by nebylo její. A jak jí řekla jedna internetová stránka : Vítej mezi zrňaři! "

Tak to bychom měli jen tak v rychlosti včerejšek a dnešní ráno. Mám teďka kouzelné kapky, po jejichž adaptaci do oka zběsile kopu nohama. A pak je tu ještě kouzelenější mast, která se musí mazat pod víčko. Což si asi vy, kteří jste mě někdy viděli dávat si řasenku na řasy nedokážete představit.
Takže seznam z dnešního týdne:
1 spálený nos
1 ječné zrno
1 univerzitní neúspěch

haui

Biologie se vydařila. Asi jen díky Kláře a jejímu rychlovysvětlení a zjednodušení celého dimorfismu :* možná v tom trochu figurovala minisukně, barevné sexy silonky, jak mi řekla malá a tričko s výstříhem do akvárka. A včera vzniklo neoficiální studentské hnutí NKP aneb kicking kor's ass. Ale vznikl kolem toho menší spor, zda-li se to čte áás nebo éés. Ale už v tom mám jasno ;)
Zítra už budu vědět, jak to vypadá se Zlínstvem, přikládám fotku Zlínského pondělního sněhu.

Toustovač

Máme toustovač a ten mlčí. Nemele a neptá se nás, zda-li chceme toust či vafli. Je to hodný maličký toustotvůrce, kterého jsme postrádali několik dlouhých měsíců.

Áňo, co to máš na nose?

Zeptala se Vlaď a jelikož ráno, jako většina čtvrtečních, pátečních, pondělních, úterních i středečních rán, bylo klasicky uspěchané a mé vlasy byly po noci, kdy se mi zdálo o novém foťáku značně rozcuchané, nezbývalo mi, než žhavit žehličku na vlasy. Žhavila jsem žhavila, žehlila. A mírně jsem se dotkla čumáku, ale.. :) že to bude mít takový důsledek by mě asi nenapadlo :)

Začínám číst noviny..

1. .. a co se nedozvím :) U2 vydávají 2. března novou desku ;) a já to popravdě ani nevěděla.. možná nebude na škodu si občas koupit F:ilter nebo přečíst janin anglický hudební časopis, který se mimojiné zmiňuje o nové přípravě desky Jamieho T ;) wuhu!

Menší rychlonáhled do portfolia

Můj mozek je momentálně geneticky modifikován velkým přísunem biologických pojmů. V zápětí za nimi běži šest maturitních otázek z angličtiny. Tento boj je napínavý. Samozřejmě vítězí genetika. Protože i když je blbá je aspoň krátká.

Jde na mě leden

Přesně vím, co jsem dělala večer 18. ledna 2008. Seděla, čajíčkovala a ten týden chodila spát nejdříve o půlnoci a byla jsem šťastná a těšila se na 19. ledna, sobotu. Teď, když je 18. leden 2009, sedím, čajíčkuju, chodím spát tak v 10 nejpozdějí a jsem šťastná a těším se na 19. ledna, pondělí. Sice v tom nefiguruje medovník, ale mohla bych si ho pro nostalgičnost koupit. Jedeme to do Zlína odevzdat. V pátek budu vedět. A vlastně jsem ráda, lepila jsem to celý víkend, ale mám to a usínám pocitem spokojeného člověka. Teď už si jen nacvičit ten chladný pohled "vy si myslíte, že na to nemám?" a užívat si týden vítězství. Díky všem co se zajímali, koupili papíry nebo nosili složky.

Franz Ferdinand

Tak už to nezní jako sex puberťáků.. bude to chvilkové zvykání, a tak uvidíme jaký bude výsledný ortel.

LEV ( 23.7. – 22.8.)

Vyhýbejte se osobám, které vás zneklidňují. Věřte intuici, nemáte zapotřebí se zbytečně nervovat. Máte před sebou zajímavou možnost výběru. Dokážete-li se soustředit, čeká vás jak kariéra, tak nadějná vzrušující známost.
Já si snad začnu číst horoskopy.. :)) ale nepropadnu tomu tolik jako grandhotelová Zuzana ;)

Typical idiot s nohama na stole

Polibte si pane K. :*
Prý už se mi klubou rohy..

Andělé všedního dne

A oni jsou, jsem to věděla. [Víveg] je máslo protože prozradí celý děj hnedka v prvních stránkách, ale knížka je to útlá a jsou tam andělé, takže budiž mu odpuštěno. V něčem ho chytnul občasný "rudišismus", ale furt je to ten nesympatický autor, kterého škatulkujeme k populární české literatuře.. :P

Je těžké mluvit o vážných věcech bez dostatečné slovní zásoby... ale tahle věta se mu povedla :) (beztak není z jeho hlavy)

Pod starou lípou.. myšlenky se sypou :)

Peťa nakreslil nové logo Apple, Míša složil písničku o brantické vločce ;) je to borec. Školy je teďka nějak moc, balím to.. kreslím, čtu, poslouchám a volám. Občas koukám.

KOlona našich hochů

Míša a Brácha v obleku. Páni.. :) tak krásné jste je ještě neviděli. Krásně vypadali, Mára tančil čtverilku takže vypadal i jako vidlák a Míša se po dlouhé době učesal :) Šáhla jsem si na dredy, učorkla granuli z květináče a docela kvalitně si zatančila. A po dlouhé době jsme šly s babama do šatů ;)

Emptííí íííí ííí.. íííhíííí..

Takový divný pocit nedělního člověka co se dožil dvakrát po sobě půl druhé hodiny ranní. Ráno viděl film - včera Piráti z Karibiku, dneska hodně divný film Keith. Který by byl možná dobrý, kdybych si ho pustila někdy jindy. V hlavě prázdno a před sebou rozmazané vize a pochybné vzpomínky na předešlé noci. Muhaha. Řídila jsem Bazyho káru. A Milan neni Bazy.

Projekt 100

Pááni...už je to fakt rok. Třeba si zase letos dodám odvahu a kápne mi z toho nějaký plakát. Ale tentokráte snad lepší volbu než Doktora Kaligariho.. :)) http://www.projekt100.cz/

Řidič?

Jsem! Oficiálně samozřejmě až nebudu líná dojít si na úřad a počkat si tam nekonečně dlouho na podání žídosti o vyřízení. Ale kdo viděl Lásku nebeskou ví jak se raduje Sára, když Karl konečně překročí práh jejích dveří. Tak to bylo něco podobného. Akorát bez Karla :)
Sice mám na té fotce křivý úsměv a hnědé zuby od toho jak jsem samou radostí zhltala Milenu, ale.. myslím, že je dostatečně-situaci-popisující ne? :

Krásy zimních Brantic

Svíčka

Hele co jsem našla o svátcích na hřbitově na místě svého budoucího hrobu. :) Teď když jsem ji vyhodila mám aspoň jistotu, že tam nikdy nebudu ležet.Už to bude skoro rok, tak bylo na čase ji jít vyhodit.

Vánoce u dědečka Chlápka

Vánoce u babičky Chlápkové

Vánoce pohledem našeho zvěrstva :)

Tak tak to u nás vypadá. Neustálý a věčný boj o to, kdo bude zrovna ležet u krbu a hřát si kožich. Povětšinou vyhraje pes, protože je přece jen kapku větší a smradlavější a tak to moje líná kočka neodkáže uhájit a radši mizí do křesla.
Ovšem nic nemá na pončo-psa, který se zapletl do deky tak roztomile, že vypadal jako mexikánec. Třeba se mu voda v misce mrazem změnila na tequilu a nic jiného mu nezbylo :)
... A zkuste uhádnout co běží zrovna v televizi ;)

Kačenka

Pro ty co měli příležitost ji vidět v momentu, kdy se mnou klesá k zemi, pro ty co jí vidět chtěli a neviděli a pro ty, kterým se líbí stejně jako mě. Můžete se k nám někdy přijet vykoupat :)

After this party I died

Neumírám po každé párty. To snad jen po téhle. Poprvé a na dlouhou dobu. Ale jak se říká, všechno je jednou poprvé. Tohle nebylo jen opití, ale doslovné ožrání se. Začalo to krásně nevinně dopoledním narozeninovým bowlingem se Sue. Že neznáte žádného chudáka co má narozeniny na Silvestra? Já jednoho jo ;) Slečna Blonďatá měla včera 18. narozeniny, ale to neznamenalo, že by vyhrála :P Nějak si namohla ruku či co a tak , jsme to musely dohrávat za ní. Vytvořily jsme s Darínkou dokonalý tým. Já hodila první kouli (povětšinou fialovou 9, pokud jí teda nesebrala ta žena z vedeljsí uličky) vší silou a Darča pak vzala "zelený meloun" a dorovnala zbylé kuželky ke dnu. "Hej mistře Warhole, namalujte meloun."
Pak jsme pokračovaly zoufalým sháněním včeliček, vosiček a mátového tabáku do dýmky, což se stalo vcelku problematickým úkolem, ale nakonec jsme byly rády, že to tak dopadlo :))
Na garsonce pana M. jsme si vytáhly věci a rozložily na ten maličký stůl řízky s pivem. A rozjely jsme to někdy okolo půl třetí, z čehož plyne, že si pamatuju více než 9 hodin relativně přesně, pak mírně zkresleně a pak bych všechno popsala jen v malých záblescích. Chybí mi jedna rukavice, kterou podle všeho už nikdy nechci vidět a pár pěkných naušnic, proti kterým nic nemám. Děkuju moc všem, kteří mi dali novoroční pusu, půjčili boty popřípadně kabát a krmili mě rohlíkem. Ráno bylo skvěle trpaslíkovsky laděné a nesmírně dlouhé. Až se to uzavřelo plnými 24 hodinami ve společnosti mých třech nejlepších :*
Nemám žádné špatné zážitky. Já totiž nemám zážitky. Pusťte si >tohle< a pochopíte.