Casablanca

Film starý jak moje babička. Klasika. Očekávaná romantika, která měla také prvky přátelství, oddanosti a vlastenectví.
Nemůžu z tebe spustit oči. Krásná romantická klasika na nedělní dopoledne :)

Den v Praze přinesl spoustu poznatků ;)

1. Ona vlastně Praha není zase tak ošklivá. V podstatě je to největší dávka anonymity, co se vám v naší republice může dostat. Navíc je tady Josefka, což je milý benefit, ne?
2. Mámina práce vlastně není žádná vanilková kávička, ale pěkně hořký turek. Je zvláštní, ale přitom hrozně přínosně, sledovat svoje rodiče při práci. Zjistila jsem, že umí skvěle argumentovat a dalo by se říct, že se živí kecálkováním v dobrém slova smyslu ;)
3. Burger King je cool, i když je postaven na Hlavním nádraží. Mám novou královskou korunu a platonicky miluju prodavače těchto lahodných fastfoodových dobrůtek.
4. Xindla X musíte buď milovat nebo nenávidět. Neexistuje nic mezi tím. A zrovna dneska nemůžu dostat z hlavy písničku "Čert nás vem". Není nic příjemného si na záchodě sociálních služeb v Počernovicích zpívat "dělej co se dělá, abys zapomněla, jak si osamělá", ale stane se. Lidé si v minulosti při práci na poli také zpívali.
5. Vstávat ve 3 ráno je vlastně vcelku fajn, den je pak hrozně dlouhý, zatočí se vám hlava a v tom vedru se dostanete do docela slušného delíria.
6. Josefka má impozantní diskokouli.
7. A co je nejlepší? Mít notebook v manager vlaku :) zvláště Apple. Není pravda, že "Apple sucks", ba naopak. Z Olomouce jsem koukala na Díky, že kouříte a do Olomouce na Trio z Belville a ani nevíte kolik lidí na to koukalo se mnou. Navíc můžete blogovat a pak to prostě jen vyvěsit. Poprvé v životě jsem mluvila s muslimkou a pche.. nechápu tyhle lidi. Když se někdo naproti vám začně z ničeho nic klanět Alláhovi a pousmívat se vedlesedícímu černochovi, že je extrémista, tak nezbývá než otočit volume a poslouchat Xindla více nahlas. Vlak je docela zajímavé místo na seznámení, ale někdy je lepší usnout.

" O tom tvém výškovém problému jsem slyšela na několikrát ... on se totiž zmínil taťka, že se zmínila paní Krupinská že se zmínila Zuzka ... takže z toho vyplývá velké poučení, dej si pozor, co komu říkáš:) " .. jo na tomhle něco bude ;)

Konečně jsem udělala to, co jsem měla už v 15 :)

Kouknout se na "kultovní" filmy. Byla to noc pěkně dlouhá a následovala po večeru, kdy jsme s děvčaty opršely při běhu do Barbary.
1. Rychle a zběsile: tokijská jízda
2. Scary movie 3
3. Zahulíme uvidíme
heh. Připadám si filmově dovzdělaně ;)

Světlo bez tmy

heh :) už se v tom plácám tak dobrý rok a půl a furt mě to baví. Je to zvláštní, ale není to jen tak. Tohle tady bude asi vždycky. Aspoň trošku, prostě.. svítící dinosauři a nebe nad hlavou. Pěkná voňavá bábovka je už v troubě ( a tohle byla pouze metafora )

Tento mladý muž začal z nudy údajně blogovat..

.. furt je to lepší než kdyby začal třeba brát drogy že ano :) Proto neváhejte a hledejte jeho blog na velké síti internetu.

1. letní den

Léto dává spoustu možností. Takže proč první letní den nezačít posledním dílem Prisona, který rozplakal mou milou a ukončit ležením na střeše pod hvězdami. A pod letadly. :*

Nové naušnice

Děti řeknu vám, naušnice a květiny jsou ten nejvděčnější dárek pro slečnu Chlápkovou.

Mononukleóza

Prosím polibte mě :* heh.. prý špeku promiň, mám opar.. v pohodě, promiň já možná mononukleózu :D kuš huš buš

To jsou ty kachny svině co za všechno můžou :D

Rady zkušeného Ďábla

Taky jsem po dlouhé době něco přečetla ;) Miluju Lewise a miluju filozofické knížky, při jejichž čtení si člověk ledacos uvědomí. Klidně vám ji můžu půjčit, mí milí Tasemníci.

Něco se stalo

Z produkce firmy Mutant & blonďatá dvojčata

Propagační video

Přijeďte tady za námi do Prostějova :) ale my už budeme v Krnově..

Noví PLACEBO rulez

.. no a Áňo, co z tebe bude když vystuduješ estetiku jakože? ehm.. ehm ehm..
Budu odorník na krásu, který bude chodit a všechno hodnotit pomocí hvězdiček. Takže dnešnímu počasí dávám pouhé 2,5 hvězdného prachu, ale nové desce Placebo 8 z 10 a to hned na první poslech.

Wolkerův Prostějov

Té nejhorší hodině a půl plné slz a řasenky vpité do očí předcházely dva skvělé dny v Prostějově. Máma tam měla inspekci a tak jsem se svezla s ní s tím, že aspoň vypadnu z Krnova, potkám se v Prostějově se sestřenkou, přečtu Anděly a Démony a naučím se na přijímačky. Vesměs se mi 75% povedlo :) Předvečer odjezdu jsem ještě zjistila, že nemám úředně potvrtzené vysvědčení, které nutně potřebuju na své "čtvrteční" přijímačky, ale prý se to dá vyřídit na každém úřadě, tak jsem šla s klidným srdcem venčit psíka ke kravínu. Večer v 10 mi napsal špek, že mi přeje hodně štěstí a že kdyby mohla, tak by klidně jela se mnou.. takže what's up bro? let's go. V 11 večer se rozhodla a v 6 ráno vyjela. Miluju spontální akce, i když jsou údajně spisovně spontánní. Takové to-jedeš?jedu. V 8 jsme vysedly u Tesca v Prostějově a nakráčely pomalou průzkumnickou chůzí až k náměstí. Počasí bylo vedrné a náměstí podezřele plné lidí. Dokonce i lidí v Hanáckých krojích.. ale řekly jsme si, jiný kraj, jiný mrav, tak třeba je to teďka ve střední Moravě nová móda, které mi Seveřani nemůžeme porozumět. Posléze jsme se dočetly, že se koná 52. ročník festivalu poezie s názvem Wolkerův Prostějov. Hudba, tance, prezentace středních škol, divadlo a básně. Kultůra kultůra. Je zbytečné rozepisovat každou minutu toho , co se stalo. Byly jsme tůristi, neměly jsme zbraně, chodily po městě bosky a mluvily jiným dialektem. Sháněly jsme Hrušku a posléze zjistily, že stravenky berou taky v Bille. Chovaly se jako cvoci, po večer trajdaly po koncertech a běhaly po náměstí. Krmily kachny, byly u Wolkerova hrobu a kapitalisticky pozorovaly celé to krásné město a snily o tom, jak tu budeme bydlet. Prostě JO! f

Go back to China, bitch!

Vezmu to retrospektivně. Včerejšek by se dal nominovat na nejtragikomičtější den letošního roku. Je pravda, že po téměř dni se tomu dá i pousmát, ale když si zase vzpomenu na všechny důsledky, tak se mi chce brečet. Jej. Děvče děvče, ty si blbec. Holt jsem přišla na přijímačky na minutu přesně, ale bohužel o 24 hodin později. Nejhorší byl ten okamžik zatáhnutí za kliku zamčených dveří. Padla spousta sprostých slov, ale bohužel na vlastní adresu. Je mnohem jednodušší někoho obvinit a pak jen sedět s nataženou rukou a usmívat se. Tohle nebyl ten případ. Prošla jsem si všemi fázemi vzteku a histerie. Prvotní sebedestrukce skončila rozškrábanými nohami, potom pár siláckých keců jakože už nikdy nebudu jíst ani pít a že se vyválím v kopřivách. Následovalo menší uklidnění, pak smích a dokonce i pár hlasitých zařvání. Z 400 útržkového toaletního papíru zbyla sotva polovina. Nejlepší na tom je, že v době konání mých přijímacích zkoušek jsem ležela v Kolárových sadech a krmila kachny. Konala jsem činnost, kterou mám v plánu během důchodu. Lidi by neměli mít tak dlouhé prázdniny, škvaří se jim mozky a pak neví co je za den. Takže když se to vezme z estetického hlediska.. třeba to tak mělo být.
Večer jsem pak zakončila milovaným Donniem. It's a very very... maaad world.

:)

To, že má Áňa ksichtbuch neznamená, že bude zapomínat na svůj blog. Ba naopak. Ksichtbuch vlastně není tak cool jak se původně mohlo zdát :) rozhodně moc komunikaci neusnadňuje :)) Mám konečně nový vysněný MacBook a v úterý jedu na tři dny na Hanou, tak bude čas číst a blognit. Teda pokud najdu kavárnu s internetem :) první nascrooblená písnička po více než 40 dnech byl Numb od U2. Takže proto ten obrázek Green day.. :D

Trocha omluv, trocha spontálnosti

Jako důsledek mé náladovosti jsem způsobila pár rozporů, o kterých po tom týdnu už nikdo moc nevěděl jak a proč vlastně vznikly. Takže není nad to vzít stravenku, koupit nějaké čínské jídlo a jít to urovnat. Omluva je těžká, ale většinou to je to nejlepší cesta zpátky do původního stavu. No a tím, že "nemám" mobil a spojení s ostatním světem jsem mohla podniknout s Řehořem cyklovýlet po stopách našeho mládí. Hniliště už není co bývalo, zahrádky jsou pořád pěkné, koupaliště není napuštěné a kachny jsou nejlepší. Spousta fajn poznatků včera. A večer jsem poprvé viděla hospodskou bitku u Vojtěcha.

Placebo

Včera vyšla nová deska :) uuuu... chci už mít notebook, podle mých propočtů to je už jen něco kolem 12 dnů, ať můžu zvesela poslouchat a scrooblit :) Taky bych už chtěla RFP, prosím. Placebo mají menší vlasový eror, tak doufejme, že si to Brian v zápalu koncertu ostříhá a hodí do publika.

Ksichtbuch

V důsledku absolutní ztráty komunikace přes mobil, založeno. Let´s be virtual friends.

Prokop Marek Chlápek

Při jméně Marek mi to nedalo a vzpomněla jsem si na Sperlich :) Křest byl super. Moc pěkný, ale s tím foťákem jsem si občas připadala neslušně, proto jsem se mu trochu stranila. Bylo to milé zase po 2 letech vidět ty lidi, co jsem je předtím neviděla ani neslyšela, protože následky rocku byly tak ohlušující. Většinu večera jsem strávila na balkonku ve společnosti Aneťoura, vína a nejlepšího vepřového ever! Spala jsem v krmelci a nešel mi dopnout spacák. Ráno polil Radim Prokopa vodou, dostal nějaké dárečky a nalomili mě k tensingovému táboru. Takže hlavním poznatkem bylo, že křtiny jsou vlastně velmi příjemná rodinná akce plná svatebních koláčků.

Ps: I love you

Heh. Slíbila jsem mamě nedělní filmový večer. Chtělo to něco nenáročného a v češtině a s milým, značně romantickým názvem jako bonus. "tolik barev jsem na žádné holce nikdy předtím neviděl." Ani nevíte co všechno mi při této větě proběhlo hlavou :) Špatný dojem z kýčovitého konce byl v závěru přebyt doprovodným zpěvem Paola Nutiniho v jedné z barových scén. Teď už mi nezbývá nic jiného než odjet do Irska a najít toho úžasného Jerryho! Hauuu. Prototyp dokonalého muže.

Jak to dopadá když si děti hrají s fixem

Jedna z posledních výtvarek

Zase po týdnu jsem se vrátila do výtvarky za svoji šiškou, tentokráte v linoritové podobě. Maruška mi nakreslila portrét, Martin se mi smál a já si z vesela dvě hodiny intenzivně ryla. Tohle mi bude chybět. Ale prý to jde nějak vyčachrovat, že bych tu mohla ilegálně chodit i další rok.

(nejsem na svém notebooku, potom dodám fotografie)

Zdendův a Petin absolventský koncert

Bylo to famózní a především hrozně dojemné a milé. "Tihle dva byli důvodem proč jsem tu zůstala učit." My jsme zamáčkli slzu, oni zahráli Apokalyptiku. Dostali figurky, kytičky a čokoládky. Zpívali. Jeee.

Post pro brambora

Jednoduchý a pochopitelný nápis :) Brambor dělá pfu.

Ksichtbuch

Pomalu přestává být zbytí. Jo asi to má nějaké výhody a hlodá do mě více a více lidu. Včera jsme byly s Terou na fajn výletě v Ostravě, párkrát slušně zmokly, poseděly v areálu VŠB a připadaly si jako v americkém filmu. Na očním všechno proběhlo ok, i když nás jistá paní po řeznicku dořvala, že nosíme klapky na očích i na uších a neumíme sledovat dění ve světě. S Domi jsme si zašly na zmrzlinu a pak se fičely schovat do tramvajky - zase mi způsobila velký nálet žaludečních motýlů. Já se revizorů nikdy bát nepřestanu. Ale konečně jsme se viděly po roce na déle než 10 minut :* cesta zpátky byla únavná a večer vcelku milý. Takže asi jo. Proniknu do tajů ksichtbuchu okrajově a čistě kvůli lepší komunikaci s kamarády. Tata to vystih, jsem soudce. Soudce je tlustý, plešatý s takovou tou bílou parukou na hlavě. Rychle soudí a vynáší rozhodnutí, která nejsou správná. Takže zahazuji svoje ztrouchnivělé dřevěné kladívko v dáli a začínám žít beznázorově.

Pokrytec

špinavče špinavý. Omlouvám se. I s půl ročním zpozděním, mám trochu zpozděné svědomí či co. Dělám občas věci, které se mi nelíbí když je dělá někdo jiný. Říkám, že to je blbost a pak jen s těží přiznávám, že to není tak špatné. Odsuzuju lidi podle toho co řekne ten, že ten mu řekl, že on to udělal. Plánuju a slibuju a pak mnohdy přemýšlím, jak od svých závazků uniknout. Pfu. Napište mi někdo vyukovou příručku jak se stát objektivním a nepokryteckým tvorem. Berte tenhle post jako menší lítost nad tím, co se stalo, stává a podle všho i stávat bude.

Den dětí, první dospělý

Vskutku první falšovaný den dětí. Možná proto to všechno. Zdála se mi tak hrozná noční můra, že se jen s těží formuluje. Vzbudil mě prst dlouze přiložený k našemu zvonku. Naposledy jsem byla u Sedláčka na preventivce a řekl mi, ať se porozhlédnu po nějakém novém doktorovi pro velké děti. Mám půjčenou spoustu filmů pro počasí jako je to dnešní. Po 100 letech jsem byla v pizzerce a opět se luxusně nasmála :* a přejedla. Největší přednost pizzerky je to rádio, co tam hraje :) a vlastně i docela pěkná socha Davida. Z pizzerky ke Klárce, které jsem slíbila, že je dobré se minimálně jednou za týden vidět. Přiznávám, že vazby se ztrácí a je to smutné a kruté vidět proces ztrácení kontaktů. Jsme už velcí a každý někde jinde. Ti šťastnější z nás se za tu dobu naučili vytvářet seznamy pro a proti a ulehčovat si tím spoustu věcí. Nechybělo moc a propadla jsem facebooku. Mám blog, blog který (pokud tu nedávám fotky) vlastně moc lidí nebaví.
Hvězda Darinka se dostala na filmovou školu do Olomouce! Ona je úžasná a skvělá a ví jak se plní sny :*

Metaxa

Nejsem alkoholik. O tom žádná, ale našla jsem zálibu ve sbíraní sklinek. Sklinek s příběhem. Tak třeba tahle metaxa pro mě bude dlouho legendární a jedinečná. Jsou věci, co člověk udělá jednou, maximálně dvakrát. I přes vysoký počet hvězd.

Golden Skank

Jak může tak skvělá písnička hrát v reklamě na šampon. Hauuu.. Planet festival je už tenhle víkend :(

Olmeka amigo!

Včera před kinem jsme se šly projít do hypernovy, protože během plivání do splavu, které (přiznejme si) nebylo zrovna nejúspěšnější, jsem mamince připommněla její dávný slib. Když odmaturuješ pod 6, koupím ti pořádnou tequilu. Heh. Asi nevěřila, že by to mohlo vyjít, címž si dobrovolně upletla oprátku. Mám ji! Moje tequilové miminko spinká na stole v té nejlepší společnosti. Vrátila se mi kachnička, která sice už nebliká, ale za to má parádní mašli. Dále je tam prsten s diamantem skrývající nejedno špinavé tajemství a heh. Dárek od Peti. Prázdniny jsou dlouhé, tak prý by se mi to mohlo hodit. Heh :D kdyby jen hošánek věděl, jak účelně jsem využila tu druhou :D :D :D

Mysteriozní neděle

Jelikož prší prší a jen se leje a nikdy nevíte kdy to přijde, občas počasí nafinguje takzvané oko a zve všechny ven s iluzí, že déšť už přeci dávno pominul. Pche. Nezbývá proto, než jen ležet a koukat. Koukat nebo číst. Začala jsem číst C. S. Lewise, na kterého jsem se už dlouho chystala, ale pak jsme si pustily ty panny a odpoledne Se7en. Marty to ještě neviděla a já ten film miluju. Ble. Zjistila jsem, že poslední týden to teda fičelo. Vyděsilo mě, že až na pýchu a závist to šlo podezřele moc hladce :o Večer jsme zašly do kina na Anděly a démony, čímž jsme dokonale završily tuto mysteriozně nabožensko-fanatickou neděli. Vzpomínaly jsme na Řím a ve dvojsedačce do sebe vždycky koply, když byly na místě, kde jsme se procházely. Bylo to o fyzice, bylo to o katolicismu, ale kupodivu jsem byla zase nadšená a přála si ať to řeší pomaleji.. ať se můžu ještě chvilku dívat. Největšího brouka do hlavy mi nakonec nasadil Evan. Mám ho radši jako kněze parchanta nebo jako zpívajícího scénáristu zamilovaného do kurtizány? Asi jako kněze. Kdo by mu dobrovolně neřekl své hříchy? Ouč. Chci do Říma. Ale ne jako Jumper.