Tábor v Třemešné

Já pak napíšu víc. To jen teď tak krátce pro představu ;) životní zkušenosti :)

Rock for people

S Míšou a Kájou jsme se rozhodli pro odjezd už 3. Zajisté to mělo spoustu nevýhod, které ovšem výhody několikrát převýšily. Cesta byla super, málo lidí, spousta místa a nebezpečný déšť, jenž nás liskal do rukou. Nešťastnou náhodou se mi povedlo ztratit stan. Žádný smích, ono se to opravdu může stát. Následovalo první letošní stopování v autě plném polsky mluvících mužů, kteří slušně překračovali rychlost, jezdili přes plnou čáru a předjížděli na přechodu, ale na dané místo nás zavezli. Stan už nikde nebyl, takže jsme zase nasedly s Kájuškou do busu, kde to na nás málem vrhl brácha. Brácha, jsem snad tvůj brácha, tak toho nech! První noc jsme spaly s Míšou a druhý den nám Darinka dovezla náš vlastní. První večer jsme brouzdali po téměř prázdném areálu, nacpali si batoh letákama a vzorkama různorodého zboží a zašli na 3 koncerty. Ráno jsme šli zčekovat místní rybníček, který se v noci jevil jako docela slušný a navíc s pojízdným molem ;) Rochnily jsme se, skákaly a dělaly akvabely. Prvním "oficiálním" koncertem pro nás byli Please the trees, kteří byli moc fajn. Jasný důkaz toho, že když je Selfbrush sám o sobě šikovný, ve větší partě se to lépe táhne a výsledný zvuk je pak velkolepější. A taky mlžete Selfbrushovi odpustit i to, že vypadá jako dřevorubec a na konci koncertu se z něj vždy stává velký egoista. Vyzvedly jsme holky, postavily si "nový" stan a utíkaly na Mňágu. Koupila jsem si pivo s tím, že posedím a budu spíše poslouchat, ale když začali hrát ".. pro tebe, z autobusáááku.." musely jsme jít divočit. Mňága je prostě osvědčená klasika, kterou jsem zbytečně podceňovala. Během poslední písničky jsme zmizely do Kiss Radio stage na Xindla X. Procpaly jsme se do první řady a obdivně na něho koukaly. To je prostě chlap, kterému odpustíte i nějaký ten vulgarismus. Následovali Udg, Chinaski, což nebylo nic nového.. nic neobvyklého. Letos jsem se nechala totálně strhnout Wohnouty. Kája na mě dělala očička, jestli bych s ní na ně na chvilku nešla, tak jsem nakonec kývla, že si sednu.. sednu? hehe.. znala jsem sice asi jen 2 písničky, ale zapařila na to uplně perfektně. Ze stanové vesnice jsme si poslechli pějícího Mekiho Žbirku a vyrazili na Hadouken! Byli super, byli krásní, mladí a probíjející. Nechápala jsem kde jsem vzala tu sílu a mozek na to hýbat se takovým způsobem :) ale má to i svoje výhody. Když sebou člověk šije bez zastavení, vytvoří kolem sebe nebezpečný osobní prostor, který se každý slušný člověk bojí nabourat. Jediná nevýhoda byla, že stále svítilo slunce a neměli možnost použít světelné meče. Menší odběhnutí na Static-x, kdy jsme během 4 písniček očekovaly zajímavý účes frontmana a fičely na Arktiky, kde už čekala Kája s Vladí. No.. vypadal jako ochechule a představil se asi až po 4. písničce. "We are Arctic monkeys, what else you wanna know?" Hudba skvělá, ale celková atmosféra nulová. Poprvé jsem viděla Skyline s Markou Rybin a smekám. Úžasné - sice tím Gaiah hodně utrpěla, ale Skyline se slušně vyšvihli. Večer jsme zakončily Xavierem Baumaxou. "Jede tady kombajn, je fajn." Prostě klasik.
Na snídani jsme si daly klasicky duetky a měly jsme sto chutí zabít svoje kokotské sousedy, kteří snad celý festival nezamhouřili oči. A jako bonus nás věčně oslňovali pražským dialektem. Druhý den začal v rytmu SKA. Sto zvířat jsme letos jsen zaslechli, ale pořádně zaskákaly na Polemik. Bylo takové vedro, že jsme skáčkovaly jen v plavkách, což bylo.. heh.. patřičně sexy :D Pod tlakem vedra jsme se zase vrátily do areálu, převlíkly se a já sama utíkala na Therapy? Irskou kapelu, která neustále opakovala větu "James Joyce fucked your sister". Pařila jsem mezi cizíma lidma a zjistila tu skvělou věc, že dokážu chodit na koncerty uplně sama a pořád mě to baví. Stejně tak jsem pařila i na Horkýže - ve zhruba 4 řade napravo u repráku. Znala jsem všechny písničky, což mě mile potěšilo.. kamarádit se s Peťou holt udělá své. Z koncertu Horkýže jsme s Kájou pronikly do malého stanu, kde hrála Fixa. Letos byli vyjímečně na malém stagu, poněvadž šlo o projekt, kde každý den sehráli jednu ze svých desek. Stihly jsme zrovna Bestiálně šťastní, moje nejoblíbenější. Dostaly jsme se do poga, propotily se skrz na skrz a vyloudily trsátko a vodu od sekuriťáka. Bylo to wow, lidi byli hrozně milí. Hrubí, ale milí. Po koncertě jsem sundala tričko a došla až do vesnice, kde se spustila vlna hrabošiny. Co vlna, tsunami :) Nedá se to ani popsat, ale málem mi smíchem upadla žebra. Kooks. Miluju Kooks! Bylo to tak úžasné, že mi to připomnělo nejlepší koncert, co jsem zatím zažila a to koncert Hives. Běhal, skákal, šílel. Tohle byl nejlepší koncert celého rocku. Při zpěvu o legalizaci marihuany nám během koncertu Ska-p nabídlo pár lidí jointa. Bylo to velkolepé, ale musím říct, že Locos byli loni lepší. Hráli většinu písniček z nové desky a k tomu všemu mluvili španělsky :)) Druhý den ukončil kocert Tatabojs, letos na velém stagi. A zaslouženě!
Třetí den bylo takové vedro a takový hlad, že jsme dopoledne vyrazily autobusem do hradeckého mekdonaldu na menší výlet. Následoval podle mého nejlepší koncertový den - SUNSHINE, BLOC PARTY a PLACEBO! Ženiální.. ani jedno nezklamalo ;)
.. dopíšu cestu později, teď nějak nemám nit.

Nezbedná školačka

Nedošlo mi, že když si vezmu svoje oblíbené tričko s knoflíčky až k pupíku, sukni, legínky, konverzky a k tomu všemu upletu na hlavě culíčky, budu na třídním srazu vypadat jako přerostlá nezbedná školačka :D tohle už nikdy neudělám.

Miss alá King :)

Jsme králové. Králové lahodných burgerů z hlavního nádraží :)

1. červenec - den 1. letošního melounu :)

Zakryjte se milé děti, povím vám pohádku. Slečna Daříčková se po měsíci těžkého průvodcování po krumlovském zámku navrátila opět do rodného kraje. Její spolužačkovská kamarádka slečna Chlápková a jejich společná spoluvýtvarková kamarádka slečna Válková se rozhodly ji přivítat v tom správném stylu. Svezly se supermoderním mluvícím výtahem až za ní, vytáhly ji na výstavu a samozřejmě se patřičně vyfešákovaly, aby si mohly během odpoledne své oblečení ušpinit :) Seděly na mostě, seděly na trávě a skákaly po seně. Dokonce se procházely v lokální ledové řece, ale co je nejlepší, jedly meloun! Lopatkou plastovou, protože lžíce a veškeré potřebné nářadí nechaly doma. Došlo také na frizbí, ale vzápětí se zpoza keře vynořil obrovský nenasytný komár, který bzučel, že to až v Bruntáli museli slyšet. Z každé vysál 6 litrů krve a potom jen ležel na zádech a kopal nožičkami. Už spíte, děti?

1006.

Ouč! Propásla jsem svůj 1000. post. Nakonec se jím stal onen "Světlo bez tmy" za což jsem zpětně ráda :) Zase jeden z těch postů co nikdo nepochopil. Heh. Propásla jsem toho letos nějak moc, ale zároveň jsem toho hodně navíc viděla ;) ou jeee.. zítra RFP s Míšou a Kájuškou :* Jahuuu. Jinak pro ty, co to ještě neví a cítí se dotčeně vynáším do éteru informaci, že jsem se "seznámila" s jedním velice sympatickým velkovýrobcem dámských ponožek, který mě stále nepřestává udivovat :*