bydlíme!

Jahů. Shody okolností nemusí být vždycky negativní. Zadařilo se a i přes své původní přesvědčení, že chci strávit minimálně jeden rok na kolejích a užít si studentskou srandu, slyšet jak ostatní prdí na společných záchodcích, běhat nahá po chodbách a popíjet čůčo. Tato vize se ale zhruba před měsícem rozplynula. Teta Irena, kterou jsem pár let neviděla, ale v dětství ji měla moc ráda, se díky rodičům domákla informace, že jde Andulka študýrovat do Brna. A co ta hodná teta neudělala? Zrušila všechny inzeráty a do podnájmu zapsala Andulku. Zvonek bude ozdoben štítkem Chlápková a Krupiňská a adresa má pro mě velice hluboký význam. Není to jen slovo a číslo. Krásný výhled na centrum z balkonu, ze kterého ale nemůže plivat na lidi. Balkónek, kuchyňka, pokoj, malá špajzka, chodba, záchod a koupelna.. co víc si můžou dva špekatí přát? Vize společného bydlení se rýsuje krasopisnými linkami. Černá, červená a bílá. Palačinkové středy, čtení pohádek, poslouchání hudby, fritování hranolek, stanování a spousta tématických dnů. Vše je zařízeno, už 14 dní si cinkám klíčemi. Brno je kousek a místa je dost, tudíž.. za menší jídelní obnos je každý vítaným hostem :)

Nadace

Až budu někdy zakládat nadaci pro pomoc kojencům, přiložím k tomu fotku s Kubíkem. Přesněji s jeho malou vnímavou tlapkou.

brumování

Chtěla jsem tam i spát, ale bohužel mi to okolnosti nedovolily. Po půl roce jsem se vrátila na místo činu a překvapivě jsem tam trefila. Od krnovské pošty byl mým spolucyklujícím Křižák. Hnal mě, byla jsem jeho pokusný králík a taky nás zastihl lokální déšť. Byla pro mě upečena bublanina, která potřebovala krapítek docukřit. Cukrovaly jsme tak, že se to zvrhlo do vytahování kreditky a rovnání lajny.. brrr.. :) Venčily jsme Montyho, který je podomácku nazýván prdelka, navštívily babičin dům, koukaly na irské fotky a hrabaly se v korálkách.. ale co je nejlepší? Moje se dne 27. 8. 2009 stala Marry Mc Válkovou - ženou, která bude řešit problémy s mojí závětí. Prostě další právník do party ;)

kazisvět

hromadná destrukce domácích elektrických spotřebičů zakončená trháním silonek.
Foceno v Pardubích, když mi ujel vlak a venku bylo 29 stupňů ve stínu.. to už ani na ten perník chuť není.

Frorbar

Nikdy jsem nestrávila tolik hodin seděním v hale. Fanouškování chce opravdu silné nervy a silné vyvážení těla, ať se nevyvrátíte z tribuny dolů. Po "bujaré" noci jsme vstávali o půl sedmé. Jsem dopřála babiččině varné konvici poslední kafe a od 8 byli hošánci drceni tím nejlepším týmem. Teda oni měli jen nejlepší klobouky. Se špekem jsme odešly pryč jen dvakrát, do bytu a pak k babičce pro amoletky, jinak jsme strávily celých dlouhých 10 hodin koukáním. Trocha potu, trocha pusinek a spoustu Denyho hlášek. Zacpěte mu někdo tlamu ručníkem :))

Krapítek to vázne

Neměla jsem internet. Neměla jsem čas na něm být delší dobu. Takže jsem zvládla podle mnohých tu nepřekonatelnou hranici 3 asketických dnů. Až začaly vznikat pomluvy typu, že Áňa Chlápková zemřela. A kdeže.. žije a žije až moc. Právě jí zase trápí nějaká nemoc, kterou ale mírní paraleny a slivovice. Takže přichází noc, kdy to můžeme zrekapitulovat ;)

Mego?

Odhodlala jsem se vytrhat obočí a po 2 letech plkání si konečně nabarvit řasy. A výsledek? :) kočičkááá.. ale jak řekla moje sestra báárbínka vole.

Koncert U2, 6. 8. 2009, Polsko

"Tak jaký byl koncert, Áňo?" Přiznávám, že nepopsatelný. Dokonalý, megamonstrozní, nezapomenutelný, legendární, životní. Největší hudební zážitek v životě a myslím, že už ho jen tak něco nepřekoná.. Je na světě větší kapely než U2? :)
Cesta tam byla jako vždy veselá, ladili jsme si ouška, jedli mufinky a díky otce jsme to všchno zvládli jen s menším zpozděním. Snow patrol mezitím zahráli 3 písničky a na Chasing cars, jsme se už usadili do vcelku nepohodlných plastových sedátek. Kolem spousta bujarých Čechů z Budějic, kteří spolu s námi hodinu čekali až se na podiu konečně objeví Bono a spol. Tu hodinu jsme vyplňovali mexickými vlnami. Několika mexickými vlnami.
A pak to začalo. Bono, Edge, Adam a bubeník :) Get on your boots, pár nových písniček z nové desky a pak jen osvědčené klasiky. Každá píseň byla jedinečná, ale nejvíce jsem šílela při One, když všechna světla zhasla a lidé svítili svýma mobilama a foťákama, čímž vytvořili "nebeskou oblohu" na polském stadionu. A druhá samozřejmě Stuck in the moment, kterou hrál Edge akusticky po té, co mu celý stadion odzpíval "happy birthday" a puklo šampaňské. A třetí? With or without you samozřejmě.
Poprvé v životě mi aji bylo líto, že nejsem Polák, protože Bono měl moc pěkné politické proslovy, že mi ani politické nepřišli. Prostě ten chlápek je jedna z největších osobností světa a jeho kapela opravdu stojí za shlédnutí.

UŠA - utajená špionská akademie

Nemá smysl popisovat každý okamžik tohoto tábora. Byla to schýza, ale teď mi to chybí. 4 a 20 hodin v kontaktu s nějakýma lidma. Brečíš? utěšíme. Otravuješ? uklidníme. Máš hlad? nakrmíme. Byl to jeden velký kolotoč potřeb a přání dětí od věku 6 až 11 let. V závěru se ukázalo, že ti malí mají často více rozumu, Koupali jsme se, smáli jsme se, nadávali a já sama jsem si dvakrát poplakala. Stanovali jsme, jedli jsme, hráli jsme a občas i spali. Byl to chaos a prohlásila jsem, že už tohle nikdy dobrovolně dělat nebudu, protože děcka si fakt ničeho neváži. Zestárla jsem a můj návrat do zdejší brantické reality byl skvělý.

zamilovaná

Tak taková zamilovanost u mě dosud nebyla spatřena. Krapítek to zastírá zdravý rozum, ale je to krásné.

Harry Potter a Princ dvojí krve

Těšila jsem se, ale moje recenze asi nebude dvakrát veselá. Kamera výborná, režie taky a herci vlastně ani nemůžou za to, co Rowlingová napsala, ať jejich charaktery prožívají. Už to nebyla stará dobrá "leviosa" kouzla, ani žádné čarodějné vtípky. Tohle byla "realita". Více než 70% filmu se řešili vztahy, kdo s kým a proč Hermiona plaká a proč se Ron všude po chodbách líbá a bla bla bla. Zasmála jsem se, ale nepřislo mi to jako Harry. Nebýt Lenky Střelenky, není tam normální postava.. takže vivat Lenka a kéž by byl dneska puding. Třeba vanilkový s ananasem a piškoty.

Malovááááníííí... je to za náááma :)

Před návštěvou "ufounek" z Ruska jsme se rozhodli vymalovat, Přece jen ťapanců na stěnách za ty dva roky přibylo a kolem kamen se udělaly nepěkné černé fleky. Byli jsme s tátou sami doma a tak jsem zkusila přizvat Suelin a ta v zápětí přiložila ruku k dílu a obyvák byl jako nový. Děkuju moc :* O následném umývání fleků se nechci zmiňovat.

Řidičky

ty holky jsou borky ;)

Sestra

Celé prázdniny je v tahu. Dalo by se snad říct, že mnohem více než já. Za celý měsíc jsme se viděly dohromady asi jen 2 dny. Je velká, je chytrá, vtipná a krásná. Asi s ní začnu trávit více času :D

Stavíme

Vedle našeho domu bude druhý dům. Nakonec ho staví jen otec a pan Mádr a já tu stavbu už dlouho pozorovat nebudu, ale řeknu vám.. to bude teprv brantická pohodička :) a hlavně skončí absence pokoje na sušení prádla.

TSCZ

Jak jsem někdy mohla říct, že končím s tensingem? ouč. Jsem to ale blbka blbá. Tábor dostává 13 hvězdiček z 10. I když byly chvilky šílenství, zjistila jsem, že mi to moc chybělo. Taková dávka kvalitních lidí se jen tak nevidí :D Počkejte na remake tensingu Brno.