Zamilovala jsem se.

Do téhle písně. Vím, že ji naše děti krásně zpívají a že hrála ve Shrekovi. Ale najednou přišla nějaká nová vlna lásky k Damienovi. Buch buch! U nikoho se momentálně neusíná lépe. Teda možná na Petrově rameni.

Koncerty o dušu!

Při pohledu na tuto fotku se nemůžu dočkat rokáče! Hauuu! To zas bude léto. A k tomu všemu Green day! Jahu! Tak ať už je to tu!

20!

Hej Jaňušta má 20. Proč říkám Jaňušta? Protože jsem si vzpoměla na moji malou sestřenku Kačenku, která ještě nedávno měla problém s písmenkem K, které substituovala ničím jiným než T. Tak jsme to pojaly jako obnovu mexické párty. Byly kaktusy, tequila, dokonce i sombrera a knírky. Hehe, knírky. Fotky dosud nejsou, tak uvedu jen fotku té kočky. Wrau!

Co dokáží 3 sklenky červeného?

Whohoo! Jsem sama v bytě. Ostatně jako poslední 3 měsíce. Obklopená příjemnou samotou. Dopila jsem načaté víno, které nebylo po těch pár dnech odpočinku v lednici tak naprosto lahodící mým chuťovým buňkám, ale zajedené sýrem a sušenkami bylo docela přijatelné. Jedním očkem se učím, druhým koukám na hokej. Třetí oko bohužel nemám. Na to byl prý odborník Bartoloměj z Chlumce. Líbí se mi jak mi v hlavě rychle plynou myšlenky, dokonce tak rychle, že je nestíhám ani psát. Dneska byl úspěšný den. Odmaturovala Suelin, Martínek, Domi aji Hrbolka. Prostě pecka, ty děcka jsou šikovné. Já jsem si bohužel už zase vybrala svůj studijní úspěch letošního roku v podobě percentilu letošních TSP. Sakra. Proč jsem si nedala z hecu přihlášku na práva? Hehe. To bych konečně naplnila vizi Anne Mc Chlápkové tančící na společných záchodech se svými kolegy jako tomu bylo v mých 13 letech. Přes veterinu jsem, design a žurnalistiku jsem skončila u estetiky a teď? Budu pančelka s percentilem 90. Perfektní. Přijdu s dredama v tyrkysových gatích a ukáži jim, co je to školství!

Tera slaví 14! - facebooková událost.

Moji malou a milou sestru dělí od občanky už jen jeden rok. Stejně jako minulý rok byla velkolepá párty bez rodičů s dohledem dvou dospělých lidí, co kupovali rum-pum-pum a píva. Ale pst. Sežralo se, co se mohlo. Děti se smály, tančily, dokonce se i bály. A tentokrát spaly asi 3 hodiny, což je od loňska velký pokrok. Asi vážně stárnou!

A není babeta náhodou vozidlo pro jednoho?

Nebyla to babeta, byl to náš skutr. Nebyla to malá holčička nýbrž téměř 2Oletý člověk.
Stalo se to ve vteřině vteřiny během které jsme stihli oba říct minimálně třikrát "kurva". Nemá smysl tu dávat fotku mojí nohy, ta už stihla za 3 týdny úspěšně přebolet a odfialovět. Bobínek tatínek, jenž má teď spousty času a stálý příjem dortíků a zákusků od svých fanoušků, si pár týdnu ještě posedí. "Žaluju tě - vydědím tě."

Až teď mi došlo, že se mi tak trochu povedlo zasklít Londýn. Takže vyberme klasickou turistickou fotografii pro uchování vzpomínky. Pusťme si tohle, polijme se vodou a opečme si toust s marmeládou. Here we go!

Až za ušima.

Zamilovaná!

1. Máj

Tenhle post tu prostě musí být. Pokolikáté? Už po 4. Tak mi tak dochází, že tenhle blog je asi fakt pecka! Není možné, že si stále udržuje svoji životnost ;) 3 roky zpátky jsem se procházela mezi brantickými poli ješte se svými červenými vlasy, sedíce na kolejích a poslouchajíce bílého shuffla. 2 roky zpátky jsme s Petrosem objevili nejlepší třešňovou alej široko daleko. Loni jsem psala v Opavě scia. A letos? Projíždím si TSP ve svém Brněnském bytě, sama. Políbím tam možná špeka pod fritézou a zbytek strávím hrou na studenta a povalováním. Krása sledovat, kam se ten život ubírá :)