Jana.

Fjůha. Tak mám za sebou další významný počin světové literatury na filmovém plátně spatřený v naší televizi po nedělním obědě. To ucho! To tu prostě být musí. Někdy bych si přála být taková vyrovnaná a klidá jako ona. Ne histerická, impulzivní a nerozhodná.

Kterak to Dobeš zvoral.

Nidko není dokonalý. Oukej. Ale tohle je vážně kokotina. Byly to sice 2 hodiny mrznutí pro pár studentů, ale? Ale nic to nezměnilo. Tak uvidíme, kam se obrátí budoucnost dál. Zvláště teď, v roce 2012, kdy začne Pedagogická fakulta zbrojit proti tupým a podvodným studentům. Už se celá třesu strachy, fakt.

Třída.

Řeknu vám, ta naše třída se nám pěkně třídí. Podle statistik se na naši kombinaci hlásilo jakýchsi 300 lidí, vzali asi 30 a nás do třídy chodívalo něco kolem 10. Postupně se řady úží, tak dokud je nás aspoň taková pěkná učitelská hrstka, je třeba držet spolu, no ni? :)

Janča.

Jan je hodně, ale Janča je jen jedna. Je to takové slunce mých pajdákových chvil (za předpokladu, že se v té škole potkáme) a mám ji každý den čím dál tím více radši! :* ať už je teplo.. ať už je léto a brusle s kolem! :)

BANG!

Minulý týden jsme se po hrozně dlouhé době potkali s mamou a tatou. Kača ten den sfoukla dvoje státnice (radši jsem se ani neptala jak, protože ona je vskutku neuvěřitelná :))! S Peťou a Markem jsme klopili škopky, když v tom přišli jejich benguchtiví kamarádi. Prej jestli hrajem.. tak jo.. tak ta jedna hra by šla. Ale ouha! Ono to bylo ještě nějaké rozšířené nebo co a celé to působilo tak nezvladatelně, že ta hra mě jen utvrdila v tom, že jsem asi vážně tupka a jen tak něco nepochopím. Ach, proradný BANG! a ještě proradnější kapr, co následoval.

Olympia.

Leden byl v nákupních centrech poněkud akční. Ikea lákala na slibné kuličky jen za 20,- které se velkmi brzo staly mou obdenní stravou :) a Olympia? Tak ta si zřídila výstavku s pravěkými zvířaty. Když jsem se domákla, že je tam gigantický vyhynulý velelenochod, museli jsme prostě letět! Při té milé příležitosti jsme ještě potkali Sašenku.. :) prostě obchod se vším všudy.

Má krásná Karolínka.

Asi po 100 letech jsem spala u kamarádky. Už asi ani nevím, jaké to je.. :) ale bylo to nesmírně fajn! Pily jsme čaje, venčily Gina, pekly, pily víno a prohlížely fotky.. a já jen koukala, jak rychle ta Karolínka roste. Už aby byla v Brně! Dávám záměrně její fotku v plesových šatech, protože je to prostě hrozná kočka... :) a navíc, nebýt hošťálkovskýho plesu, tak snad ani na žádnej nepáchnem.

Boty jako od Carrie?

Přiznávám, že mi to Kája dala sežrat. Prý tys neviděla ani jeden díl Sexu ve městě? Jo, asi se hambím. Už skoro na nic nekoukám. A rozhodně ne na seriály. Už asi od září žiju bez Glee a je mi fajn, nemám abstinenční příznaky po tom, kdy dotočí další řadu Dextera. Už jsem skoro i zapomněla hlášky z hymimu. Jediná a opravdová seriálová láska jsou přece jen Simsni. Což naplat, třeba se k tomu dostanu někdy v blízké budoucnosti. Třeba v létě, až se budu odměňovat za to, jak krásně jsem to v té škole všechno zvládla.. :)

Ale ty boty té Káje zatraceně sluší!

:D

Nemůžu si pomoct, ale já ji miluju! Ani neví, jak moc pro mě poslední dny znamená.. v Brně je vždy nablízku :) a to doslova. Vaří se voda na kafe, zve se Suelin, a pak už se jen přátelsky klevetí. Prostě nádhera! Spousta krásných chvil tohoto měsíce! :*

Léto!

Jak já se těším na své hudbou napěchované léto! Nesmírně! Po dlouhé době jsem si sedla a trochu obnovila svou hudební sbírku. Ono teda není nic špatného se občas vracet v době a poslouchat hudbu dávno minulou, ale jak není žádný pořádný hudební plátek, ani žádný alternativní hudbou vzdělaný kamarád v bezprostřední blízkosti, nezbývá, než se o tom, že Kooks nebo Subways vydali nové cedéčko, dozvědět z festivalových plakátů.

Valentýn.

Loni jsem touhle dobou poslouchala Adele, ke dnešku přesedlávám na trochu té ladné francouzštiny ve formě Zaz. Nepekl se žádný krtkův dort, ani se nepusinkovalo. Prostě starej dobrej Valentýn doma jako za starých časů. Piko je v Brně, já v Branticích. Dopoledne strávené s Bartem a překladem webu o Arnu Brekerovi bylo dokonale vyvážené skvělým odpolednem s Terou. Hrály jsme karkason a dramaticky (po téměř 5 letech) četly Manon Lescaut. Ne.. Adie!

Vše se zakončilo romantickým filmem Láska podle předlohy. K dokonalosti mi chyběla už jen ta čokofontánka.. ale tak co. Hromada snězených čokobobků to vykompenzovala.

Ach zemřít, zemřít, zemřít pro krásu..