Macek.

Co ta Kofola nevymyslí :) hit letošního léta pěnoknír se mi velice zamlouvá a hrozně mě baví. Sice je to takové menší depilace oblasti nad rty, ale ta sranda ze to stojí. Tisíckrát lepší než čistítka!

Piko zatoužil vlastnit tygra.

Prý, že až s námi bude bydlet tygr, tak si nikdo nic nedovolí, protože tygra nikdo neoblafne. Já bych volila něco menšího, u čeho nemusíme riskovat, že nás jednou sežere, ale tak budiž. Když mu Piko postaví kotec v kuchyni, tak proč ne.

Lešná.

Ikovi se letos rozhodli jet do Lešné a já se nad tou myšlenkou tak rozplynula, že jsem se jim vyloženě násilím přifařila do auta. Sic bylo nechutné vedro a některé zvířata jako třeba lev a nebo lemuři zmírali, tak tučňáci jako vždy nezklamali a nejvíce překvapily žirafy! Protože v Lešné mají ty nejkrásnější žirafy na světě!!! (a taky dobrou ledovou kávu v občerstvení u klokana)

Cimrmanovská výstava.

Prázdniny s Térou jsme si řádně kulturně užily. Jednoho slunečného parného dne jsme zavítaly na výstavu ke 45. výročí založení Divadla Járy Cimrmana do několika kilometrů vzdáleného Semilassa. Jednotné vstupné 99 se mi zprvu zdálo přemrštěné, ale to jsem ještě zdaleka netušila, co všechno nás čeká :) Semilasso je teda kurvaževelká budova plná všelijakých místností, se sklepem a venkovní hospodou na mýtince. Strávily jsme tam asi přes 2 hodiny a posilněné kofolou jsme zase zvesela pokračovaly zpátky domů.

Průvodce.

Šly jsme se s Terez projít po městě. Taková ta klasika - Masarykova - Zelňák - Svoboďák - Česká. Cestou zpátky jsem jí chtěla ukázat tu novou kostnici (teda mě bohatě stačí z venku, dovnitř se odhodlám třeba až v zimě), tak jsme v tom nesnesitelném vedru zapadly i do kostela sv. Jakuba. Jeho monumentálnost mě jako vždy pohltila natolik, že jsme jen tak zíraly a tiše se procházely, když v tom nás oslovil pán s cedulkou guide, jestli jako nemáme čas a zájem se o kostele něco dozvědět. Tak jsme s ním prošly veškerá zákoutí a doslechly se spoustu zajímavých i zábavných historek. Pán to měl vskutku našrocené, říkal, že u Jakuba působí od roku 1983, tak se asi ani není čemu divit. Jeho kulantnost byla vskutku působivá :) Proto jsme hned následující dny zamířily do dalších brněnských kostelů poskytujících tuto službu, takže můžu jen vřele doporučit!

Jak typické!

Je načase tady krapítek zaktualizovat doby již dávno minulé :) jako třeba, že Piko je už nějaký ten měsíc panem řidičem! Je to šikula, tak ho Martinka (jeho nová tykající kamarádka :)) nechala řídit až na chalupu. Už se nemůžu dočkat, až budeme mít jednou auto!