Andělé všedního dne

A oni jsou, jsem to věděla. [Víveg] je máslo protože prozradí celý děj hnedka v prvních stránkách, ale knížka je to útlá a jsou tam andělé, takže budiž mu odpuštěno. V něčem ho chytnul občasný "rudišismus", ale furt je to ten nesympatický autor, kterého škatulkujeme k populární české literatuře.. :P

Je těžké mluvit o vážných věcech bez dostatečné slovní zásoby... ale tahle věta se mu povedla :) (beztak není z jeho hlavy)

Pod starou lípou.. myšlenky se sypou :)

Peťa nakreslil nové logo Apple, Míša složil písničku o brantické vločce ;) je to borec. Školy je teďka nějak moc, balím to.. kreslím, čtu, poslouchám a volám. Občas koukám.

KOlona našich hochů

Míša a Brácha v obleku. Páni.. :) tak krásné jste je ještě neviděli. Krásně vypadali, Mára tančil čtverilku takže vypadal i jako vidlák a Míša se po dlouhé době učesal :) Šáhla jsem si na dredy, učorkla granuli z květináče a docela kvalitně si zatančila. A po dlouhé době jsme šly s babama do šatů ;)

Emptííí íííí ííí.. íííhíííí..

Takový divný pocit nedělního člověka co se dožil dvakrát po sobě půl druhé hodiny ranní. Ráno viděl film - včera Piráti z Karibiku, dneska hodně divný film Keith. Který by byl možná dobrý, kdybych si ho pustila někdy jindy. V hlavě prázdno a před sebou rozmazané vize a pochybné vzpomínky na předešlé noci. Muhaha. Řídila jsem Bazyho káru. A Milan neni Bazy.

Projekt 100

Pááni...už je to fakt rok. Třeba si zase letos dodám odvahu a kápne mi z toho nějaký plakát. Ale tentokráte snad lepší volbu než Doktora Kaligariho.. :)) http://www.projekt100.cz/

Řidič?

Jsem! Oficiálně samozřejmě až nebudu líná dojít si na úřad a počkat si tam nekonečně dlouho na podání žídosti o vyřízení. Ale kdo viděl Lásku nebeskou ví jak se raduje Sára, když Karl konečně překročí práh jejích dveří. Tak to bylo něco podobného. Akorát bez Karla :)
Sice mám na té fotce křivý úsměv a hnědé zuby od toho jak jsem samou radostí zhltala Milenu, ale.. myslím, že je dostatečně-situaci-popisující ne? :

Krásy zimních Brantic

Svíčka

Hele co jsem našla o svátcích na hřbitově na místě svého budoucího hrobu. :) Teď když jsem ji vyhodila mám aspoň jistotu, že tam nikdy nebudu ležet.Už to bude skoro rok, tak bylo na čase ji jít vyhodit.

Vánoce u dědečka Chlápka

Vánoce u babičky Chlápkové

Vánoce pohledem našeho zvěrstva :)

Tak tak to u nás vypadá. Neustálý a věčný boj o to, kdo bude zrovna ležet u krbu a hřát si kožich. Povětšinou vyhraje pes, protože je přece jen kapku větší a smradlavější a tak to moje líná kočka neodkáže uhájit a radši mizí do křesla.
Ovšem nic nemá na pončo-psa, který se zapletl do deky tak roztomile, že vypadal jako mexikánec. Třeba se mu voda v misce mrazem změnila na tequilu a nic jiného mu nezbylo :)
... A zkuste uhádnout co běží zrovna v televizi ;)

Kačenka

Pro ty co měli příležitost ji vidět v momentu, kdy se mnou klesá k zemi, pro ty co jí vidět chtěli a neviděli a pro ty, kterým se líbí stejně jako mě. Můžete se k nám někdy přijet vykoupat :)

After this party I died

Neumírám po každé párty. To snad jen po téhle. Poprvé a na dlouhou dobu. Ale jak se říká, všechno je jednou poprvé. Tohle nebylo jen opití, ale doslovné ožrání se. Začalo to krásně nevinně dopoledním narozeninovým bowlingem se Sue. Že neznáte žádného chudáka co má narozeniny na Silvestra? Já jednoho jo ;) Slečna Blonďatá měla včera 18. narozeniny, ale to neznamenalo, že by vyhrála :P Nějak si namohla ruku či co a tak , jsme to musely dohrávat za ní. Vytvořily jsme s Darínkou dokonalý tým. Já hodila první kouli (povětšinou fialovou 9, pokud jí teda nesebrala ta žena z vedeljsí uličky) vší silou a Darča pak vzala "zelený meloun" a dorovnala zbylé kuželky ke dnu. "Hej mistře Warhole, namalujte meloun."
Pak jsme pokračovaly zoufalým sháněním včeliček, vosiček a mátového tabáku do dýmky, což se stalo vcelku problematickým úkolem, ale nakonec jsme byly rády, že to tak dopadlo :))
Na garsonce pana M. jsme si vytáhly věci a rozložily na ten maličký stůl řízky s pivem. A rozjely jsme to někdy okolo půl třetí, z čehož plyne, že si pamatuju více než 9 hodin relativně přesně, pak mírně zkresleně a pak bych všechno popsala jen v malých záblescích. Chybí mi jedna rukavice, kterou podle všeho už nikdy nechci vidět a pár pěkných naušnic, proti kterým nic nemám. Děkuju moc všem, kteří mi dali novoroční pusu, půjčili boty popřípadně kabát a krmili mě rohlíkem. Ráno bylo skvěle trpaslíkovsky laděné a nesmírně dlouhé. Až se to uzavřelo plnými 24 hodinami ve společnosti mých třech nejlepších :*
Nemám žádné špatné zážitky. Já totiž nemám zážitky. Pusťte si >tohle< a pochopíte.