O tom, jak Anna milovala koně.

Nemám ráda koně. Ale byla jsem zvědavá. Navíc svítilo slunce, já chtěla trávit čas s Peťanem a vize Velké Pardubické transportováné do Malé Světlohorské mě zaujala. Jeli jsme s Džadájem jeho žlutým Seatem, ruce pěkně venku a za zvuku Frekvence 1, dojeli až do oné Hory. Pááni. Tolik lidí, tolik piva, občerstvení a tak trapnou živou kapelu by pohledal. Nejlepší byla výstava zemědělských strojů, holubů, králíků a slepic. To ostatní? Spousta kýčů a žádný stín. Díkybohu za to pivo. Z koníčků toho moc vidělo nebylo, tak jsme to zabalili a zmizeli směr brantický bazén. Takže s koněma asi nikdy nebudu kámoš. Jen s těmi, co jsou sexy. Nechť drž se každý své amfóry a nezbude čas na fóry.

Pastvička pro labužníčka.

O tomto divu nabídky krnovských piv by se měl dozvědět celý svět. Zabloudily jsme tam s děvčaty před naší ježnickou opíkačkou. Jeee, oni mají Svijany. Neuvěřitelné. Nemožné. Ještě více neuvěřitelná je ale cena. 25 za 13°? Tak jsme tam sjeli o týden později s Peťanem zapít jednu z mých posledních kuřecích výplat. Doporučujem tousty!! Společně se skvělou obsluhou, pěknou zahrádkou a fajným sjezdem dolů z kopce se z hospody POHODA stává jedna z nejoblíbenějších!

Die Welle

Moje filmová flashka plná alternativních filmů Bílého králíka stále skýtá mnohá překvapení. Die Welle, údajně film podle skutečné události. Masakr. Důkaz toho, jak vám může maličkost přerůst přes hlavu a o tom, jak lehce se dají děti zfanatizovat. To celé v neměckém jazyce z moderní doby, dokazující, že Němci nejsou žádné béčka.

Komu se nelení, tomu se zelení.

Doufaly jsme, že budou na Rocku. Byly v Praze. A co je nejlepší? My tam byly taky ;) Time of our lifes! Můžu vám psát, co všechno se tam dělo, ale.. zeptejte se samy!

Cyklovýlety.

Je to zdravé a především rozměry našich bříšek a ostatních částí těla by chtěly trochu poupravit. Tudíž jsme zvolili cestu nejmenšího odporu a to jízdu na kole, kde se dá něco pěkného shlédout a navíc v místě cíle vás něco čeká. Ať už je to šílený pocheňský vlk či vychlazená třetinka habešského Staropramenu.

malí medvídci. Huňáčči.

Ti kocouři nevypadají jako kočky. Spíše připomínají malé lední medvídky, kteří jen chytly špatný odstín chloupků.

Pokus o fotografii.

Ono je to fajn. Je fajn být fotograf, mít pěknou modelku a říkat hele teď to, pak tohle, teď se pěkně usměj a tak. Navíc, když je to taková kočena, která se umí sama namalovat ;) Pohodička. Hodinka uklízení, nasledně focení a pak hodinka vracení věcí do původního stavu. Aneb jak se z našeho bytu stal ateliér.

Další z filmů na osamělá rána.

Miluju Simona Pegga ;) Ten chlap dělá ty nejlepší britské komedie. Né, že by dějová linka byla příliš prokreslená a promyšlená a hlavně kdybych znala český název, asi mě ten film ani nemá čím zaujmout? Maraton Lásky? Wtf? Utíkej, tlouštíku je mnohem milejší. Jeden z mnoha snímků, jenž podtrhuje staré pravidlo. Stejně se k němu vrátila, protože ho milovala. A celá ta romance je dokonale zasazena do prostředí Londýna. Tam jsem šla, tam to znám, to jen přidávalo na celkové autentičnosti zážitku. Super!

Stárnu.

A už jsem aji přišla na to, jak se to pozná. Sklouzla jsem se v zoo a můj zadek se do toho žlábku tak tak vešel. No fuj. Stará velká holka.

Vysoká škola vol. 2

Loni měli všichni hlavu plnou snů a ideálů. Dnes? Téměř polovina mění, odchází nebo přidává. Nikdo neví, co chtěl. Co by chtěl. Co BY chtěl :) a tak to tady máme. Druhý pokus, tentokrát snad trochu úspěšnější je konečně před námi. Všechny estetické zkoušky úspěšně doklepány, včetně té postupové a divnými otázkami typu kolika jazykami mluvím, či proč jsem si vybrala estetiku.

Jahody s mlíkem.

Jsou ještě lepší než jahody s cukrem. Kor když jsou čerstvé jako ty, co koupila Sperlich. Bašta!

Film, u kterého jsem usla a pak byla probuzena, tak si jej pustila znova.

Mám po zkouškách. Dneska se mi podařilo uhrát angličtinu svou výmluvností, že estetika je fakt blbý obor. Došla domů, pustila Františka a usla. Vzbudila se, zjistila, že venku lije tak, že nemá smysl dělat nic jiného, než si ten film pustit podruhé. A jestli se líbilo? Poučení možná. Lidé jsou nepoučitelní do doby, než přijdou o všechno, na čem jim záleželo. Jako bychom to ale nevěděli sami.

Anna je máma

Kočička povila koťátka. Byla u toho celá rodina, teda až na paní matku, která byla momentálně ve Skotsku. Není lepší místo na porod, než naše přihrádka na ponožky, jenž nemají druhou do páru.