POčasí.. jak u magorů

Ještě minulej tejden když jsem byla u špečka sněžilo.. ono vážně sněžilo.. bylo to jedno z našich špekovských pondělí až na to, že bylo úterý :D a tohle úterý zase bylo tak na tričko, tak nehráblo by vám? :D no a tak připojuju naše fotky se sněhulákem pankerem a pak pár zajímavých příběhů na okraj co vám určitě ani nepřijdou vtipný :D tak jakože jak jsme se oblíkaly tak jsme pak fičely s bobama na mohylu, cestou jsme potkaly "krásného" souseda Mirka. Ten sníh byl ale takový divný, že špekovi to vůbec nejelo-dala mi totiž jako správná kámoška lepší boby s volantem :D tak jsem jela ale volant se nějak sekl, tak jsem skončila v křoví a ona pak taky poněvadž jela v mojí stopě.. nakonec jsme se nějak vybořily a řekly si, že sněhulák bude přece jen jistější než jízda z mohyly ke zlýmu psovi :) a tak jsme začaly stavět.. a při tom stavění padaly hlášky typu: potřebuju více sněhu nebo mám novej smysl života a to naše společný pondělky (i když bylo zrovna úterý) :D :D no prostě a tvořily jsme toho sněhuláka-což byl v podstatě druhej sněhulák za celou zimu co jsem ukutila-a najednou se ve sněhu začlo něco hýbat-ŽÍŽALA-si říkám ty jo.. blázním.. :D a pak se to nějak zvrhlo, ostatně jako vždycky a žížala skončila jako úsměv našeho sněhuldy... dala jsme jí tam i přes svůj odpor ke kroužkovcům :) a sněhuláka jsme pak rozebraly a převezly ke krupinským před dům a dokutily ho.. a pak se to stalo-šla jsem pro kamínky ať mu můžem udělat knoflíky-a musela jsem až k plotu zlých dvou psů a nesla je v rukavicích dolů k domu. Hodim je do sněhu a naednou se na mě špek obrátí se slovy: "špečku, kdes vzala ty kamínky?" a koukala se na mě uplně maminkovsky hodným pohledem. Jsem jen řekla: "u dvou pejsků" a pak mě vyfotila a tu fotku mi ukázala :D :D :D měla jsem uplně totálně hnědou pusu od bahna, protože jak jsem ty šutráky nesla tak jsem si podrbala nos a celou držku a vzniklo z toho tohle :D poměrně nechutná historka na okraj :) dělejte že jste nic neslyšeli :D