úterý 16. září 2008
Cesta do Havířova
Dneska jsem podnikla dlouhou a trnitou cestu do asi nejošklivějšího města naší republiky. Možná to bylo umocněno jenom tím divným počasím. Nebo tím že jsem měla žízeň. Ale? Účel akce splněn. Po hodině bloudění sídlišti v okolí střední průmyslové školy, ve které se právě ukončilo vyučování, tak se vyvalilo tolik lidí, až někteří zdánlivě připomínali chorvatské tváře. Doufala jsem, že potkám aspoň dredaře a nebo Míšu co měl narozeniny, ale byla tam jen spousta pompů a travnatého závanu. Ale? Mám nabíječku. Vohohohou. Čímž je ukončena polovina mého aketického života. Teď už si jen zaplatit mobil a jsem zpátky ve světě informací.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
ale vždyť ono to tam není zase tak horzné....chudák Jarunka co ta by tomu řekla, kdyby věděla jak jsi ji pohanila její město....a mimochodem taky jsi se mohla stavit ááááňo :D
Dekuji za sms do dalekeho bernu duse. pusu. http://www.zrcadlodne.cz/Radek-Pospichal-55142
Okomentovat