Vítej mezi zrňaři, sestro!

"Vstala a přemýšlela jak hrozně napjatý den to bude. Stejně o nic nejde. Vezmou, nevezmou. Nešla do toho s nějakou hlubokou iniciativou, ale kdyby to vyšlo, byla by na sebe patřičně pyšná. Přálo ji to hodně lidí, dalo by to přirovnat k euforii spojenou s autoškolou, jen tentokrát nedostala čokoládkové simulanty štětců.
Školu klasicky přeseděla a učila se poslední zbytky ZSV a mnula si oko. Svoje modrozelené pravé oko.
Odbila jedna hodina odpoledne a ona si objednala ten lahodný sýr ve vaničce, řešila klasické problémy s člověkem, kterému se nejvíc podobá a přes velkou rostlinu v květináči sledovala Monču a člověka, kterému se nejvíc podobá ona. 13:58 zadala do vyhledávači ty "satanovy znaky" a čekala na výsledek. Notebook měla otočený jen na sebe a snažila se zachovat neutrální obličej, který ukončilo kýváni ze strany na stranu. Nepostupujete. Dala si do úst lžičku vanilkové zmrzliny, zacinkala s ní o zuby a obtiskla špinavý palec na přijímací dopis.
Večer si mnula oči, ležela a chladila si je ledem. Víčko se stále nafukovalo a nechat oko otevřené pro ni bylo stále těžší. Smála se, což bolelo, a tak se snažila regulovat své emoce a odolávat všem Barnyeho hláškám.
Dalšího dne se probrala s quasimódím pravým okem, které nehorázně svědilo, že měla chuť si ho vyškrábat. Slzy z něho netekly, bylo takové jako by nebylo její. A jak jí řekla jedna internetová stránka : Vítej mezi zrňaři! "

Tak to bychom měli jen tak v rychlosti včerejšek a dnešní ráno. Mám teďka kouzelné kapky, po jejichž adaptaci do oka zběsile kopu nohama. A pak je tu ještě kouzelenější mast, která se musí mazat pod víčko. Což si asi vy, kteří jste mě někdy viděli dávat si řasenku na řasy nedokážete představit.
Takže seznam z dnešního týdne:
1 spálený nos
1 ječné zrno
1 univerzitní neúspěch