Anzuda

Seděly jsme u ťamana a zakusovaly smažák v housce. Kdoví, proč jsme si ho zase daly, když nám z něho posledně bylo tak zle. Naštěstí jsme tentokrát neskákaly hodinu na badmintonových kurtech, ale usínaly v odpoledních seminářích. Jenže znáte ono nepěkné prokletí všech fástfůdových produktů. Cibule. Česnek. A podobné nevoňavé věcičky, které vám v ústech neudělá o nic voňavěji. Při návratu do školy jsem si vzala poslední žvýkačku a šly jsme pomalu do třídy. Nemáte žvýkačku? Vytáhla jsem tu svoji a říkám, jestli chceš? :) ještě tam nějaká chuť bude. A jelikož máme s Darčou žvýkačkový vztah, požvýkala ji, ale kulatého smutné oči ji nenechaly žvýkat dlouho a za chvíli byla moje žvýkačka u Zuzky. Naše DNA se smíchalo a vznikla z toho Anzuda, stvoření, které si od každé z nás vzala to nejlepší a dala to v jeden celek. Docela milá, docela chytrá, docela kočka.