Vlastně celý pátek 27. se už od rána odvíjel zajímavě hyperbolovitě. Ráno mě vzbudila řvoucí máti hledající žehličku na vlasy, na které jsme si postupem času celá rodina vypěstovala závislost a dneska je to už třetí den naší vlnité odvykačky. Třetí den je krizový. Hodila jsem si k Jance šaty s tím, že se tam snad odpoledne vrátím a šla kakajíčkovat a koblížkovat za Gregem. Zmáknuté zkoušení z dějepisu, spousta srandy ve škole provázené diskusemi "jak se děti těšíte na ples". Po škole jsem dobíhala do divadla, kde mě pěkně naštval chlapík trhající lístky. Divadlo bylo plné maminek s digitálníma foťákama, co se snažily zachytit jejich roztomilé čtyřleté plazící se ratolesti. Ještě že hned po první kategorii následovala přestávka, po níž více než polovina osazenstva divadla zmizela. Našla jsem se s Burdou, objala jsem Teru, mluvily jsme Body a zasmály se bratránkovi, který si ten den hrál na dýdžeje. Zbytek vystoupení jsme seděly vedle postaršího pána, který konstatoval, že ty holky jsou teda pěkně macaté, ale jeho poznámky byly rychle utnuty malou vnučkou. "Dědo, ticho! Pššš.." A děda už pak nic neříkal. Jak řekl bratránek, kulturně jsme se vzdělaly a k tomu pojedly pár ovocných pendreků jako odměnu za tři hodiny strávené v sále. Sestra byla úžasná. Dokonce si střihla asi 5 vteřinové sólo ;) a Body? Miluju Body, když tančí.
Žádné komentáře:
Okomentovat