sobota 25. září 2010
První týden iluzí.
Bude ze mě pedagog! A po prvním týdnu musím říct, jak nehorázně se těším. Je to úleťácké povolání. Většinou pokud se zadaří, nikod vám nekouká přes rameno a během své každodenní rutiny si můžete dovolit sem tam nějaký ten úlet v podobě hysterického výlevu či předčasného ukončení hodiny. Je to prostě pohodička. Teda pokud přečkám tu haldu diktátů a informací valících se po dlouhé doby do mojí hlavy. Zatím jsem tedy více než nadšená. Je toho hodně, připadá mi, že je pořád co dělat a to mě naplňuje. Naplňuje mě to v Brně. Doma mě plní štěstím kdeco jiného. Nazhledanou!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
fajn, aspoň budu mít kam posílat svá budoucí dítka:)
na prevychovu jo? :D
také:), ale hlavně pro jejich celkově dobrý rozvoj (není myšleno jako ironie; jen se divím, že po zkušenosti s dětským táborem ti to povolilynervy:))
Okomentovat