Kalhotky od jedné z nejkrásnějších hereček, které jsem kdy viděla. Páni, ta žena byla vážně kus! A ten film? Oslava nevěry? Ale kdeže. V mých očích šlo o poetický film zobrazující věci takové jaké jsou. Chlapi chtějí ženy, ale jak řekla paní Stašová, nejraději mají tu, ke které se vrací. Takže ruku na srdce, každý si rád zajde do kina, na koncert nebo na kafe i s jiným člověkem něž s tím pravým. Je v tom přece velká dávka platoniky a něčeho, co vás posouvá dále. Z filmu jsem byla nadšená ještě více, než z toho lahodného cinestarového popkornu.
Žádné komentáře:
Okomentovat