Medvídek Pů, film.

Jestli je něco, co mě nikdy nemůže zklamat, je to Medvídek Pů. Nejen jeho posedlost medem, kterou sdílím, ale celková grafika a hlášky mě naprosto dojímají. A hrome, možná to bylo časem docela triviální, ale uznejme, že na to, že se jedná o plyšáky, oplývají inteligencí více než kdejací lidé.

Buřtíky.

Kterak šel taťušek udit, ale než by dobře poudil, raděj se napil.

Sport life.

Letos zázrakem bez placení. V sobotu s Péťou a Zuzkou procházející kdeco, očumující kdeco a dokonce i zkoušející koloběžky. Druhý den s Jančou očumování skejťáku, VIP vstup a spousta dalších atrakcí. Prostě víkend plný srandiček!

Koldpléj.

Nevěřila bych, že v tom můžu zase tak lítat. Přece jen časy Coldplay se pohybujou tak 4 roky zpátky. A poslední cd mě věru neuchvátilo. Při prvním poslechu jsem taky nebyla nadchnutá. A teď? Nechápu. Asi nějaké postupné dozrání ke staré lásce. Protože s nimi je moje brněnské vstávání hnedle lepší.

Art a pomelo.

Zase jsme na to koukaly jako puk. Proto doporučuju tohle počtení, abyste si trochu rozšířili obzory. Jinak také po dlouhé době se Simčou - snad poprvé oblečené nesportovně a nespocené.

http://www.liveportal.cz/zajimavosti/guerilla-street-art

Pyšná sestra.

Jak já jsem na tu Karolínku pyšná! Řidičák na kterém nejen že dobře vypadá, udělala ho napoprvé, ale současně ke skvělému datu 1. 11. 2011. A co je nejlepší? Že už stužkuje. Za chvíli bude maturovat a pak budeme vysokoškolsky hýřit spolu!!!

Potravinář.

Nutno zmínit, jak je naše Zuzanka úžasná. Pokud přijde krize a lidstvo budu postupně vymírat hlady, Zuzanka nás spasí. Už ji stihli naučit jak udělat víno téměř z čehokoliv a teď i jak si poradit s nadbytečnými vnitřnostmi. Vidím to tak, že v období divočiny, kdy se lidstvo vrátí zpět do vývojové fáze pravěku, budeme se Zuzankou pobíhat v kokosech místo podprdy a sukni z palmy a lovit, tak ona nám to pak doma zpracuje k dokonalosti. Inu, je to potravinář! :*

17. listopad.

Kurec palec. Letos byl opět významný, tentokráte naprosto jinak. Konečně jsem po roce viděla Klárku, poprvé jejího chlapce a taky jsem si snad poprvé připadala dospěle ve smyslu oslavy se svými nejlepšími přítelkyněmi a našimi "drahými polovičkami". Tady se už ani nedá použít slovo chlapci, protože tady tihle nejsou jen chlapci, ale znamenají něco víc. Asi jo, stárneme.. příští rok už s jistotou u Krušinů na baráku!

19. století.

Teď píšu referát do 20. století. Těžko říct, jestli mě to baví více kvůli toho, že nás to učitel vypadajíce jako Nicolas Cage. Každopádně další semestr budu potřebovat kurvaže moc štěstí. Nejen v estetickém bakaláři, ale hlavně ve zkoušce z 19. století. Takže jsem na dušičky koupila překrásnou květinu, došla k jeho hrobu a ztišila se. Tak třeba to bude taky k něčemu dobrý.

Kajka.

S touto kráskou jsem chtěla jednoho dne jet na Glastonbury. Těžko říct, zda to někdy zrealizujem. Beztak až si na to vyděláme a bude nám tak minimálně 30. Ale letos, to tu musím napsat, letos Glastonbury nebude, protože se kryje s olympiádou v Londýně a je nedostatek záchodků tojtojkových.

Detaily.

Fixa vydala cd, tak poslouchám poslouchám.. a hodnotím tím, že hudebně znějí moc pěkně. Jakoby si konečně dali na struny kytar trochu másla a udělali z toho něco hudebnějšího a doladěnějšího. Avšak mám pocit, že Márdiho hlas tomu zvuku už tak nějak nestačí. Možná, kdybych se dostala na koncert, tak se opět šíleně zamiluju. Přece jen je to jediná kapela, při které jsem plula na lidech. Ale to, co předvedli posledně na Moravskejch hradech, když se tam se všemi lidmi hromadně klaněli basákově sóle (které po koncertech Tatabojs a Kryštofů znělo fakt uboze), nebylo tak úplně dle mého gusta. Přece jen 12 koncertů by možná mohlo stačit.

Estét párty.

1 350. post, chlubím se. Zrovna včera jsem říkala Ivance, jak je vlastně ten blog strasně dobrým zrcadlem vnitřních pocitů člověka. Inu, včera byla moje 3. estetická párty. A co je na jednu stranu smutný? Byla jsem hodná, jen jsem pososávala vínko a odešla včas, ale i tak spala dlouho. První rok jsem se zničila ve všech směrech, na dobrou noc si pustila video s ufonem a spala asi 2 hodiny. Stárnu, je to smutný. Stejně jako je smutný, když za náma došel chlapec a koukal na nás jako na maso s otázkou zdalipak jsou holky z prváčku nebo ne. Pak nás však přepadla chuť na vietnamce, tak se šlo :))