Kurec palec. Letos byl opět významný, tentokráte naprosto jinak. Konečně jsem po roce viděla Klárku, poprvé jejího chlapce a taky jsem si snad poprvé připadala dospěle ve smyslu oslavy se svými nejlepšími přítelkyněmi a našimi "drahými polovičkami". Tady se už ani nedá použít slovo chlapci, protože tady tihle nejsou jen chlapci, ale znamenají něco víc. Asi jo, stárneme.. příští rok už s jistotou u Krušinů na baráku!
Žádné komentáře:
Okomentovat