Vím, že to je takové zlé a škodolibé, ale musím tu vylíčit příběh, kterak jsem se nachomejtla na Stinga. Ono se to vlastně semlelo všechno tak samovolně tím, že si páni rodiče koupili lístek už hodně dopředu, v době, kdy maminka ještě nemohla tušit, že bude zrovna povolána na pracovní cestu do Holandska. A tak mi volali - 3 dny před zkouškou z 19. století - hele v pondělí je v Praze Sting a maminka jet nemůže, jedeš? A tak jsem rekapitulovala možnosti, kdy neudělám 19. století a budu juchat na Stingovi a pak stresovat, že mě vyrazijou ze školy. Ale? Já tu zkoušku zmákla, oslavila odporným vínem z debilního nonstopového okýnka, odprovodila v pondělí ráno mamku na letiště a večer už pařila s taťkou v O2 Areně v nějaké 13. řadě s luxusním výhledem. Zjištění tehdy na Green day, že většina českých žen je menších než já a uvidím téměř odkudkoliv se mi opět potvrdilo. A Sting? Ale, škoda psát.
Žádné komentáře:
Okomentovat