Nemožno nenapsat.

Dneska, den po mých 24. zplozeninách jsme podruhé v historii vyhráli salátovou mísu. Nejvíc to samozřejmě baštila mamka, ale já na 90% koukala s ní (kromě těch 10% co jsme s Terou a babičkou sledovali taťku hrajícího na bau v divadle). Škoda jen, že jsem neviděla ty dramatické konce, ale toho budou ještě plné tytrubky a hlavně spousta archivních záběrů, které se budou pouštět až do konce tenisových dní.