Emma, má nová láska.

Já nevím jak tuhle sortu filml definovat, ale je to přesně ten žánr, co mám úplně nejradši. Stručně řečeno drama/romantika, ale přitom s dokonalým soundtrackem, barvami, nápady. Pro samotářskou brnící neděli přímo ideál.

Knížecí milost.

Inu je proč plakat, ale není proč to tu psát. Včera jsme si to s Kájou všechno pěkně prožily a já si večer ze zoufalství asi po roce a půl (beze strachu) otevřela sama lahváč. Naděje umírá poslední..

Volovo.

A tak se stalo, že jsme letos lili naše první historické olovo! což tak trochu vybízí k tomu zase zabilancovat nad starým rokem a popřát si něco do toho nového. Předsevzetí se bude formulovat až zítra s Pepinkem, dneska to vezmeme jen tak nahrubo. Viděla jsem v tom svém patvaru maličkého slona.. spousta sraček a malý letající slon. Slon prý znamená štěstí, tak třeba z toho něco bude.. :) jestli budu letos něco opravdu moc potřebovat, tak to bude tak tuna štěstí a rozumu. Z předchozího předsevzetí se mi zase nepodařilo naplnit body: naučit se vařit guláš, jet v létě do zahraničí a jít na Praděd. Ach jo, jsem to ale ostuda.

Vánoce.

Letos to bylo takové nějaké narychlo. Poprvé jsme s Terou zdobily stromeček, snad poprvé pekla mamka vánočku až na Štědrý den a taky snad poprvé jsem neochutnala salátu před večerem. Nechápu, nechápu, co se to proboha stalo! A vlastně taky úplně poprvé jsem na Štědrý den nespala doma, ale u Iků na sedačce v obýváku, protože můj pokoj byl okupován babičkou. Všechno jsme ve zdraví přežili a na jakou spoustu filmů jsme se koukali! až se mi to tuze zalíbilo to lenošení a nic nedělání.. :)

XBOX.

Letošní Silvestr se nesl ve znamení Xboxu. Jelikož byl Peťa ještě ten den v práci v Brně a mě už se chtělo tuze slavit, zastavila jsem se za Sue k Áďovi, kde měli rozjetý Xbox. whohohohou. Na to, že jsem to předtím vlastně skoro vůbec neznala a spíše víceméně odsuzovala jsem si to zamilovala až příliš rychle. Je to ú-žasné! Naprosto super mega pecka věc.. :)

Edwardi.

To jsem tak jednou byla u Iků a Niki mi nabídla tuhlenctu mňamku. Je to takový ten pseudoindiánek odněkud z Kauflandu tuším, plný cukru a ničeho jiného než cukru, což z něho dělá právě tu neodolatelnou chemickou šmakuládu. A ta sladká bílá pěna se tak moc třpytila na slunci, že Niki (v době svého největšího úletu do Stmívání) prohlásila, že tomu budeme navždycky říkat Edwardi!

Novoroční pusa 2013.

Masakr! tak hrozně moc rychle to zase uteklo. Začíná ze mě být pomalu a jistě nostalgická stařena. Proč se lidi pusinkojou na Nový rok? Když jsem se třeba koukala na videa letošního ohňostroje na Times Square vlastně se na něj skoro nikdo z těch lidí nedíval, ale radši se líbal. Ono už je vlastně potom jedno s kýmkoliv.