Bylo to tak. Peťova babička Tonička jezdí už několik let spolu s tetou Věrkou na Slovensko za svou neteří. Vždycky nám pak vyprávěla historky z ubytování, které má ta neteř pronajaté a ve kterém pomáhají vařit a nebo vymýšlet program pro všemožné skupinky, co se tam jezdí ubytovat. Od katolických dětí až po ajťáky z Prahy. Vždycky se mi ty její vyprávění líbila a letos přišel Peťa sám od sebe s návrhem, že bychom tam mohli jet letos s nima, když už máme to auto, tak tam babičky aspoň rovnou zavezem. Naplánovali jsme si to na čtyři sprnové dny, že to bude tak akorát s tím, že pojedeme někam k Topolčiankám nebo kamsi. Cesta byla parádní, zastavili jsme se ještě na oběd k babiččiné sestře žijící v nedaleké vesnici a večer už dojeli do Skýcova. Ubytování, připomínající stavby z brutální komunistické éry bylo pěkně na kopečku mezi poly střežené vlčákem Nestorem.
Přivítali nás naprosto královsky, on vlastně celý ten pobyt byl dost královský :) Bydleli jsme tam jako VIP hosté s tím, že jsme se pořád vnucovali, že bychom tam jako s něčím pomohli nebo tak, ale nedostali jsme k tomu moc příležitost, a tak jsme výletovali. První den jsme se prošli na nedalekou zříceninu Hrušov skrze louku plnou asi milionem kobylek. Další den pak autem do Partyzánského na koupaliště, protože byla šílená vedra, akorát jsem se nemohla kvůli těm debilním stehům pořádně potápět, a tak jsme se spíš jen tak váleli.. teda do doby než Peťa chytl křeč do krku. Ach, ty jeho uzliny!
Nejlepší a současně taky nejhorší na celém pobytu byla skutečnost, že se právě v tom týdnu konaly hody. Což znamenalo nepřetžitý příval všemožných slovenských dobrůtek od rána až do půlnoci plus jsme měli k dispozici pípu s pivem a kofolou, tak to dopadlo tak, že jsem při odjezdu vážila o 4 kila více! Ale zase jsme viděli nefalšovaný vesnický zápas cupkajících fotbalistů a poslechli si Skýcovanku.
Poslední den jsme podnikli výlet do Topolčianek, kde jsme ve sklípku nakoupili vína a prošli se v zámeckých zahradách. A večer jak jinak než basketbalový zápas a pívo se zákuskama :)
středa 2. října 2013
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat