Oskar.

Dneska v noci se předávají Oskaři a já si i letos (stejně jako každý rok) odřeknu a koukat se na ně nebudu (osobně doufám, že se mi to někdy opravdu povede). Zítra mám přednášku (sice to zní.. přednášku, ale tahle je s povinnou docházkou) na půl 8 a od těch dob, co máme pana psa to znamená, spolu s vydatnou snídaní a sprchou, budíček asi někdy na šestou. A zas tak moc je nežeru. Když si to tak uvědomím, viděla jsem ze všech těch nominovaných akorát tak Vlka. A že jsme na něj tehdy šli dobře spontánně - ten den, v pondělí, hrozně pršelo a mě napadlo jít do kina - a hele, dávají Vlka, film, ze kterého je každý nadšený. Ale abychom ještě chytli dobrá sedadla, šli jsme na promítání začínající o půl 10, což je v mém případě rychlousínajícího člověka velká výzva. Ovšem s tímto filmem ani nešlo zamhouřit oči.