Letos se poprvé v životě chystám na Ukrajinu. Pokud je ze mě aspoň zlomek Chlápka, země mi učaruje natolik, že se do ní budu pravidelně vracet. Zlí jazykové sice tvrdí, že mě tam zajmou vojáci, že mě odvedou do války a že se už nevrátím domů. Ale kdeže, není Ukrajina jako Ukrajina aneb končiny Koločavy jsou stále stejně politicky nedotčené jako je pamatoval i starý dobrý Nikola Šuhaj. Tudíž představuju si to jako místo, kde moje duše nalezne klid. Kde nebudu muset nic řešit, kde budu jen chodit, kochat se a rozjímat nikoli nad sklenkou vodky, ale nad hrstí těch jejich vynikajících karamel.
Žádné komentáře:
Okomentovat