Je jaro. A to se prý na dětech projeví nejvíce, jsou pak takoví rozjuchaní a rozjaření. Nemůžu ale říct, že za to můžou jen oni, já jsem taky trochu zlenivěla a nějak se mi ani nechtělo nastavovat to tempo pracovních táborů, tak jsem povolila uzdičku, ale brzo z toho přetekl pohárek a já s kamennou tváří vyhlásila, že si napíšeme diktát, aby se zklidnily. Ono takové diktování jedné věty druhákům zabere docela dost času, tak jsem po nich chtěla i nějakou zpětnou vazbu.. jak se cítí, jestli se jim to takhle líbí, co si o tom myslí.. jejich odpovědi mě opět rozsekaly a měla jsem co dělat, abych zachovala poker face. Ve vší té změti mého rozčilení pak Radima napadlo, že bychom si mohli lehnout na koberec, zavřít oči a pustit si relaxační hudbu. No nejsou oni skvělí? :)
Žádné komentáře:
Okomentovat