Moje promoce.

Tak jsem si konečně poprvé v životě mohla dopřát promoce! A říkala jsem si, že jsem trubka, že jsem na nich nebyla už dříve. Všichni vás přesvědčujá o tom, že ot je hrozný vopruz, ale mě to přišlo naopak jako moc milá a příjemná životní událost. Až na to, že jsme museli mluvit latinsky a já se celou dobu stresovala tím, abych nezapomněla na sponky a police.
No ale jinak bylo velmi vtipné, jak jsem si to krásně naplánovala na 2 hodiny odpoledne, aby mi paní ze studijního napsala, že to je vlastně v 9 ráno, protože IS nějak nezaregistroval moje přihlášení.

Ale zvládli jsme to! Babička s tetou spaly u nás, tak měly alespoň barvité zážitky. Babička si dávala cigaretky na balkoně a teta zarputile zkracovala šaty mojí prababičky, které jsem si umínila na tu ceremónii vzít. Ráno dorazil můj osobní kadeřník a líčitel líčidel, krásná rudovlasá sestra nesoucí tu nejkrásnější květinu, kterou jsem kdy viděla. Nechte si diplom a dejte mi květinu!
Celá ta ceremonie byla emočně umocněna tím, že jsem diplom dostávala od Rosti, mého milovaného učitele z estetiky, který se při předávání usmál a řekl, že jsme se dlouho neviděli.
Oběd jsme si zcela mafiánsky domluvili U Tesaře, což nám haluzácky klaplo a všem tam moc chutnalo. Venku bylo hnusně, navíc byl pátek a každý tak trochu někam spěchal, tak jsme hrkli kafe a rozjeli se každý domů.
A bylo to krásný! Fakt na to budu dlouho dlouho vzpomínat.. :)