Na to, že jsme se neviděli 20 let a v druhém případě spolu doposud neměli tu čest, nás v Novgorodu uvítali velice vlídně a s jejich předpokladem o prázdnosti našich žaludků nás ihned přizvali ke stolu. „Chceš se ještě umýt?“ Smyj ze sebe tu špínu nabranou cestou letadly, deštěm v Moskvě a pětihodinovou cestou vlakem. Kdo by odolal. Pokud jde o ruskou kuchyni museli jsme si s otcem pomlaskávat :) asi nejvíce by byla nadšena moje „kamarádka přes jídlo“ Klára. Většina jejich jídel byla různorodě složená ve formě švédského stolu, kde bylo možné dobrat se přes všemožnou zeleninu až ke vzdálenému salámu. Ve všem byl kopr, je to asi něco jako národní kytka :)) kopr a petrželka, které se tu mile říkávalo petruška. Ochutnala jsem specialitky jako byl baklažán (takový ten fialový lilek jak všechny fascinuje jeho vzhled, ale jsou příliš opatrní na to ho ochutnat), šašliky (něco jako maso na rožni, ale milionkrát lahodnější.. možná to bude tím, že do něj dávají bobkový list, kterému se v Rusku neříká bobkový a lávrový :)) zní to vznešeněji a rozhodně i chutněji), rybí polévku, které jsem se tolik let snažila vyhnout.. A spoustu specialitek, které nevím jak se nazývají.. oni toho mají opravdu hodně nového :) sladké palačinky se slanou náplní, zdravé ovesné kaše, raviolky.. K pití se dají sehnat také všemožné lahodné moky. Samozřejmě neopomeňme vodku, to že se tam pije ve velkém rozhodně pomluva není. Pouze krutá realita. „Dáme vodečku?“ akorát na rozdíl od nás oni ji nepijí s tím, že by se chtěli nějak střískat, oni ji prostě jen pijí.
Došlo na ochutnání tolika pověstného Kvasu. Kvas je zatuchlá, zprvu ohavná tekutina, svou chutí připomínající směs nealkoholického piva a zkažené vybublinkované kofoly. No.. :)) je to zajímavé, ale můj otec si ho nemůže vynachválit. Kvas prostě miluje. V malém městě jako byl Novgorod byl kvas přístupný přímo na ulici za příjemnou cenu. U malého, žlutého, plechového tankeru seděla babička a nebo znuděná zmalovaná děvóčka a v rukou svírala plastový kelímek tohoto lahodného moku.
Pokud nemusíte, neochutnávejte ruské pivo. Chutnalo jako minerálka, všude spousta nadbytečných bublinek. Radši se spoléhejte na tolik osvědčené české pilznery, staroprameny a kozly. Pivo bylo sice drahé, ale luxusní bezdomovci u nádraží si jej mohli dovolit :) Co pro mě bylo po designové stránce nejzajímavější, bylo mlíko. Polotučné tu bylo tučné a plnotučné bylo ještě tučnější. K čertu s obezitou :)) Já bydlet v Rusku a popíjet mlíko v takovém množství jako doma tak jsem jedna velká mléčná koule. A chuťovou novinkou na závěr je vanilková kola. Pamatujete si na scénu z Pomády, kdy Deny dotáhne Sandy do mléčného baru se znakem sněhuláka a objedná si čízburgr, koktejl, pohár a dvě vanilkové koly? Vždycky mě zajímala ta chuť. A záverečný ortel zní: sladké. Jestli je pro vás běžná kola sladká, tak z téhle by se vám zuby rozpustily rovnou v ústech.
Taraptatatá. Ájm lávin it. Toto tam neuslyšíte. Určitě existuje i ruská verze tohoto popěvku, ale naše uši jí byly díkybohu ušetřeny. Nápis mekdonald v azbuce, nabídka práce pro brigádníky a klasicky bezplatné wc. K tomu i čízburg a kafe. Výhoda tohoto podniku je v tom, že cena jejich produktů je po celém světě stejná.. podobná :)
