Héj Bc.!

A teď trochu z jiného soudku. Soudku na dně plného sladkého klidu a pohodičky s tím, že všechno zvládnu v posledních kapkách však silně osoleným slzami zoufalství. To jsem prostě já, furt ta samá písnička. Když se koukám jak jsem vypadala v prváku, tak se toho ani tak moc nezměnilo, mám jen trochu kratší vlasy, tak o 4 kila víc v oblasti zadku a břicha a před jménem dvě písmenka s tečkou. Nebo teda ještě o tom nevím, zatím jsem to nikde napsané neviděla a na svou promoci nejspíš nepůjdu. Nejspíš se spokojím s vyzvednutím cáru papíru na studijním, který mi bude navždy takovým důkazem, že jsem si dojedla kaši, kterou jsem si uvařila.