Miluju svůj život. Miluju svoji práci! Myslím, že jsem konečně našla tu správnou a smysluplnou cestu a taky ten momentální stav spokojenosti a naprosté pohody. Nemám ráda fakultu. To je ale už věc jiná, že mě studium na Filozofické fakultě bytostně přestalo bavit a dělá mi potíže začít psát diplomky, leč o to více se mi daří v mém osobním životě. Objevuji krásu ve všedních věcech, usmívám se na lidi a pociťuju tu sílu opětovaného úsměvu, odhodlávám se k novým věcem a těším se z maličkostí. Moje milované děti z 1. C mi znovu připomínají jaké krásy jsou kolem nás a dávají mi prostor k tomu se vrátit do tohoto úžasného světa, který je pro mnohé nadobro uzavřený. Čas nikam nespěchá, jen rozum nutí ho k běhu, a proto není nad to se nad chvíli zastavit a vychutnávat kouzlo okamžiku. Musím zpomalit a méně hledět do budoucna, jsme teď a tady. A já mám teď pocit, že píšu jako bych požila nějakou drogu nebo něco, přitom popíjím jen zázvorový čaj a snažím se zbavit svého tradičního začátkosemestrového nachlazení.