Jak mi Studnička ublížil

Asi za to nemůže tak úplně on. Byla jsem ve středeční euforii a skočila na něj a vlastně jsem si toho v tom momentu ani nevšimla. Ono se to samo takhle vybarvilo. Trochu připomínající Requiem. Si ani nemusím nechat naběhávat žílu. Ble.

Pohádky

Ono vypadnout ze školy má svoje výhody. Dá se koukat na pohádky a pozvolna usínat. Zvláště když jsou nadabované a s pěknou hudbou. Miluju Hortona, Kdovíky, Kdosice, smítka prachu. Skvělá myšlenka a docela se mi líbí vize poníků, kteří papají duhu a kakají motýli. A divočina? Plyšový lev, divné zvířátka a pěkně mňoukající lvíče. Ale pro tak hnusný, tmavý a sychravý den to nebylo nejhorší ;)A kdo jede zítra domů už ve 12? :)

Plesové fotky

Janka se vrátila z alp a s ní i foťák :) omlouvám se že mám tolik fotek já.. ten foťák nějak ležel a nikdo se k němu neměl.. a kdoví kdy zase budu mít svoje šaty :) musela jsem to zdokumentovat. Aspoň nemáte kompromitující fotografie :)Vidíte tu kabelku sedmero moří pokrytou žvýkačkami? :D

Gregor

...má nejlepší odvěsnu na zádech

Akce matka a dcera, aneb zakončení dne co měl zase jednou všechno

Škola. Seminářová písemka konečně zase z psychologie, vedoucí hodiny tělocviku, Vlaď se nám vrátila a pak ve 12 domů na kole. Což znamená první letošní cestu na kole. Měla jsem janinu úchylnou košili, o jejíž úchylosti jsem zase přesvědčila téměř všechny :) ale bylo v ní hrozné, opravdu hrozné vedro. Venku byla spousta nebezpečných oranžových lidí rozmístěných na všech strategických krnovských lokalitách, čekajíce před školou aby mohli malým nevinným dětem sníst zbytky svačiny. Po půl jedné se rozšířili až k území hlavního nádraží.
Měla jsem velký plán s kočkou, který nevyšel a změnil se na malý plán s čičikem. Takže sice neznám důvod toho proč moje kočka nepřede a jen jemně vibruje, za to vím, že jsem zase na chvilku štastným člověkem z bílé felicie.
Poprvé jsem dneska řídila až do Polomi. Neumím brzdit a podle všeho nevím jak přesně fungují semafory. Málem jsem sejmula jednoho cyklistu, což by mě mrzelo, protože když bych už srážela cyklisty, rozhodně bych to důkladněji promyslela. Takže jsem posléze předala kočírování mamce. Heh. Není nad to vypadnout pod záminkou nové skříně do šopingparku a koupit si Ugo džus a spoustu dalších nepotřebných věcí. Když jsme konečně došly do ikei byla tam nějaká akce v restauraci, že 10 švédských kuliček stálo 10 korun :D no a jak to mohlo vypadat jinak než, že byla plná restaurace lidí a nikdo nejedl nic jiného než masové koule a hranolky za 5 korun. Spousta důchodců, spousta koulí a taky nějaké brusinky. Našli se i takoví frajeři co jedli suché koule :D skříň je promyšlená, teď jenom dokutit detaily. Po víkendu by tu snad měla být ;) A cestou zpátky mi Jaňula poslala z Alp geniální novinku, která rozhodla o tom, že mandarinky budou až v červenci, protože se jede za Gordonem na Rock for people. Juhu!

Vaťák

Tož synku kde máš vaťák? na co si v lese sedneš? na co si asi sedneš? Tož synku kde máš vaťák? na co si v lese sedneš? na co si asi sedneš?Tož synku kde máš vaťák? na co si v lese sedneš? na co si asi sedneš?Tož synku kde máš vaťák? na co si v lese sedneš? na co si asi sedneš?Tož synku kde máš vaťák? na co si v lese sedneš? na co si asi sedneš?Tož synku kde máš vaťák? na co si v lese sedneš? na co si asi sedneš?


... miluju tě Darí :D

ups

Mám problém. Vykrucuju se, oddaluju svá rozhodnutí a neumím říkat věci na rovinu, což mě mrzí, protože.. protože tím potom vzniká spousta nesrovnalostí a nedorozumění. Takže se chci trochu omluvit těm, které by to mohlo trápit.

Fejzbug

Facebook vám pomáhá spojit se a sdílet s lidmi ve vašem životě.


... ale někteří tuhle pomoc nepotřebují ;)

Obuj si boty!

Původní singl se na první poslech zdál hodně nezvyklý a takový.. nejůtovský. Ale? Pááni. Oficiálně tohle cd nazývám svých březnovým úletem. Válí do těch kytar snad víc a víc. juhu! juhu! a ještě jednou juhu! moje uši si pošušňávají.

Milionář z chatrče

Awesome! Takový ten milý film se silným příběhem, co se vám postupně skládá. A nenazvala bych to moderní pohádkou. Odpověď D, prostě to tak mělo být.

Jak to vypadá u Krupinských když jsou rodiče v Alpách :))

Díky děti za starost při cestě autem v 10 večer.

Panenky na plese

Z divadla jsem zamířila k Jaňule na kafíčko a Gilmorky. Popsala jsem jí jaké bylo romské taneční vystoupení a pak přišly baby. Oblékaly jsme se do všech šatů, chodily na podpadkách a kamarádily se s panem Fernetem. Po třech hodinách tančení ve futrech dveří ložnice a točení imaginárním lasem jsme si začaly na oči dávat řasy Kate Moss s tím, že na plese třeba potkáme nějakého Peta. Česaly jsme se a tančily na Gwen Stefani. Daly si korále, prstýnek sedmero moří a čekaly na paní x a její odvoz. Holky moje byly hrozně krásné, takže jsme usoudily, že není nad to se občas zkočičkovat. Po cestě jsme dokoupily ještě dalšího pana F. a narvaly ho do malé kabelky. Vešly jsme do šatny, vyfotila jsem se s otcem a v sále si sedly ke stolu s Janou a Verčou. Verča začala rozhazovat "nějaké věci" po stole, tak jsme si je vzaly a zasvinily popelem ten krásný bílý ubrus. Pak jsem kájovu kamarádovi dala svůj utrhnutý lístek a utíkala se Zdendou tančit do horního sálu. Po cestě mě občas pozdravili lidi, které jsem neznala. Nebo si aspoň myslím, že je neznám. Prý byla tombola. Nevím o tom. Všechno bylo rychlé a skvělé. Protančili jsme se Zdendou hrozně moc. Hlavně můj pseudopokus o mambo, kdy jsem mu krásně podupala nohy. Jsem asi konstrukčně stavěná jenom na valčík, 8O. hity a ploužáky. A nějaké světlé výjevy na okraj: Robinova čepice, Lukova kukuřička a bomboniéra, představení s křemovým děvčetem a žlebiným hochem, roztržení korálků, okousaná šíje, na pár minut rozvázaná mašle a pár tanců bosky. A skvělé zakončení s Jaňulou až do rozsvícení světel.
...a ranní cesta autobusem :)
Fotky má Janka, co momentálně lyžuje v Alpách, takže je dodám během příštího týdne. Teda pokud to bude možné a povolené. Jinak vivat novému zcachtanci! Plechovka oliv putuje tentokráte k Darince.

Divadýlko

Vlastně celý pátek 27. se už od rána odvíjel zajímavě hyperbolovitě. Ráno mě vzbudila řvoucí máti hledající žehličku na vlasy, na které jsme si postupem času celá rodina vypěstovala závislost a dneska je to už třetí den naší vlnité odvykačky. Třetí den je krizový. Hodila jsem si k Jance šaty s tím, že se tam snad odpoledne vrátím a šla kakajíčkovat a koblížkovat za Gregem. Zmáknuté zkoušení z dějepisu, spousta srandy ve škole provázené diskusemi "jak se děti těšíte na ples". Po škole jsem dobíhala do divadla, kde mě pěkně naštval chlapík trhající lístky. Divadlo bylo plné maminek s digitálníma foťákama, co se snažily zachytit jejich roztomilé čtyřleté plazící se ratolesti. Ještě že hned po první kategorii následovala přestávka, po níž více než polovina osazenstva divadla zmizela. Našla jsem se s Burdou, objala jsem Teru, mluvily jsme Body a zasmály se bratránkovi, který si ten den hrál na dýdžeje. Zbytek vystoupení jsme seděly vedle postaršího pána, který konstatoval, že ty holky jsou teda pěkně macaté, ale jeho poznámky byly rychle utnuty malou vnučkou. "Dědo, ticho! Pššš.." A děda už pak nic neříkal. Jak řekl bratránek, kulturně jsme se vzdělaly a k tomu pojedly pár ovocných pendreků jako odměnu za tři hodiny strávené v sále. Sestra byla úžasná. Dokonce si střihla asi 5 vteřinové sólo ;) a Body? Miluju Body, když tančí.