Filmy Davida Lynche.

Tak to fakt ne. Ne, díky. Nejsem přehnaný intelektuál, abych se koukala na filmy, které mě akorát deptají. Blah, nikdy dobrovolně více.

Chce to festival.

Léto bez festivalu není léto!

Byt.

První rok s nejlepší kamarádkou, druhý s cizími lidmi, jenž se stali mými novými rodiči a ten třetí? S kým jiným než s Petůnií. Společné bydlení = další krok.

Krize?

Zase jsem začala psát na blog. Je to tím, že mám potřebu něco sdělovat světu? Omrzel mě facebook? Nebo co teda. Mám jen pocit, že moje slohová úroveň upadá, jakožto i popularita tohoto blogu, tudíž mi dává o to větší svobodu tady psát naprosto cokoli. Miluju svůj blog. Miluju číst si staré články a zjišťuju, že to nejlepší jako by bylo za mnou. V 17 jsem tu psala, jak se mi nechce mít 17 a přitom zjišťuju, že to bylo fakt nejlepší rok. Plný ideálů, talentu, přátel a volna. Ideály se rozplynuly jako dým z doutníku, talent zakrněl a má jen letmé, nepatrné ozvěny, přátelé se postupně ztrácí a volna ubývá. Ale jak říkal jeden málo-moudrý-muž Č. Je to všechno jen psychologický schod někam dál, přichází to v dekádách. V 10 byla změna nepatrná, ve 20 máte pocit odcizení, ve 30 je to krize, ve 40 jste staří a v 50 jednou nohou v hrobě. Takže prý bude ještě hůř, což je jeden z důvodů, proč se teď usmát a být relativně v klidu.

Bruno, proč si jen Bruno.

Mám novou platonickou lásku, a co. Je léto, tak to chce nějakého sympaťáka na dny plné slunce. Není to tím kloboukem, je to tou originalitou a samozřejmě i těmi líbibými texty o tom, jak jsem krásná. Ten kluk prostě ví, jak na to.

Čerešně.

Díky této krásné slečně jsem letos jedla své první třešně! A že byly kurva sladké! :)

Víno tam, víno sem.

Byla to sranda. S Peťkou jsme šly fotit (fotky do alba přibývají, všechno jde zatím dobře a lidi jsou jen spokojení ;)) a koupily si vínko. Zítra mám 3 zkoušky, dneska jsem celý den zvracela a spala. Co z toho plyne? Spolíhám se na zítřejší osvícení a velkou dávku štěstí. Však je to jen estetika ;)

Frapé.

Pořád si myslím, že nejlepší frapé dělá Kája, ale tohle vlastně taky nebylo špatný. Protože kde je frapé, tam je léto.

Štěňátka.

Modlím se, aby to nevyšlo. Je sice hrozně fajn, že si Bártíček vrznul a že kromě své deky je stále věrný své lásce přes pole. Ale přece jen, kdyby to náhodou dopadlo.. máte někdo zájem o štěňátko dalmatina a labradora? :D

Jednou takhle na zídce.

Moje milá přítelkyně umělkyně měla narozeniny. Tutovka. Muffinky - zídka - kniha a spousta krásných chvil, které mě po dlouhé době zase dokonale nabyly.

Historicky první den dětí, kdy na mě maminka zapomněla.

Paris.

Zítra jedu po 10 dnech domů z Brna. Uteklo to více než rychle.. to dělají ty zkoušky a nějaké pokusy o pracovní místo. Zatímco já přijedu, páni rodiče se slečnou sestrou vyrazí do Paříže. Ach ach. Však já tam jednou pojedu s nějakým bohatým chlapcem, kterého ještě budu muset sehnat :D

Kozičky.

Nevím, zda je moje babička moudrá žena, ale předala mi super recept. Natrhat květy bezu, obalit v těstíčku a udělat si výtečnou večeři ve studentském stylu. Proč se tomu říká kozičky mi ale bude ještě dlouho záhadou.