Prázdniny!!!

Jooo! Jsem nejlepší! Zlomila jsem počítače, morfu i 19. století a studuju dál! Už nikdy nechci nic opakovat a zažívat to co letos. Teď už jen vytisknout bakalářku a užívat si sluníčka a bazénu.. a telátka :)

Pompézní medvídek.

Mamka byla v babiččině prostějovském bytě odkud dovezla tato úžasná křesýlka. Zatím zdá se je oceňují hlavně naše kočky :) ale v takovém starém bytě se toho najde.. budeme mít mražák!! (a budeme si kupovat kártdórky) a máme spoustu malých likérových skleniček z první republiky.

2. 6. Slunéčko v divadle.

 Tak jsem se nechala podruhé ukecat na focení v divadle a myslím, že už naposledy. Přijely jsme se sestrou do Krnova asi o půl 12 a domů dojely až o půl 8.. a to jsme ještě vypadly rychle. Už jsem toho měla celkem plné zuby. Říkala jsem si, že jsem se radši měla učit 20. století, ale když jsem potom tu Teru viděla tančit a čarodějnit se.. ničeho jsem nelitovala :*

Pěstitel.

Moje milovaná IKEA mi nabídla možnost pěstovat bylinky, které vyrostou, takže nemám opět ten špatný pocit zabijáka květin :)

Aleandrovci.

V neděli 26. 5. nám z ničeho nic zavolá Body, že dneska jede Jirka fotit koncert Alexandrovců do Ronda a že by nám mohl jakože splašit nějaké lístky volňásky. Oukej, přiznávám, že jsem nevěděla, kdo jsou Alexandrovci a moje původní dedukce byla, že se jedná o nějaký bojovný muzikál. A ejhle! Těsně vedle šlo o rudoarmějce. O ty týpky, které generace návštěvníků této akce zbožně obdivovala. Bylo to šílený a hlavně hrozně poučný. Seděli jsme někde tak nahoře, kde byla střecha tak rozpálená, že z nás teklo a směrem dolů jsme pozorovali ty zfanatizované davy sedící u pódia, koupíce si lístky za 1500. Tleskali, zpívali a pak zase tleskali. Poprvé v životě jsem někoho viděla tančit kozáčka, ale celkově? Mě to dosti vyděsilo.. stejně jako focení s Martinem Chodůrem.

Body.

Je to úplně krásné a kouzelné rozmlouvat s malým pupíčkem, ve kterém bdí Leontýnka. Máma ji dává pořádně zabrat, tančí s ní a všude ji s sebou tahá :) ale je to krásné a hrozně moc jí to sluší. A už jenom 2-3 měsíce a mimino udělá hop.

šedesátijednaletá Tera.

Takhle z kraje po měsíční odluce je třeba zmínit, že moje milovaná sestřička dosáhla věku 16 let :) kdo by tomu byl kdy uvěřil. To prostě není možné. Ona by už prostě klidně mohla řídit skútra a za dva roky už může dělat úplně všechno. Tak jsme to pěkně oslavili jednoho májového dštivého dne spoustou jídla a carcassonu.

Nostra.

Byla tu Karolínka. Na svoje TSP a takovou menší dovolenou.. pilně se učila a abych ji správně motivovala, tak jsem ji provedla po většině fakult a ukázala krásy studentské menzy. Škoda jen, že ta holka vůbec nejí a pak musí nosit zbytky domů v batůžku. No ale co už, bude se jí to hodit do studentských let, protože JE PŘIJATA na svou vysněnou školu!!! A já jsem na ni nesmírně a neskutečně pyšná.

1. máje.

Kterak jsme si s Pikem po dlouhé době upekli krtka a celý jsme ho zbušili. Byl to dort z lásky k slavnostnímu ukončení skvělého dne. Prvního máje bylo hrozně krásné počasí a jak už to tak bývá, většina Brnňáků vyrazí na přehradu nebo do mariánského. Tak jsme se báli, abychom těch líbačů moc nepotkali.. :)

Golden.

Kurňa to jsem tu zase dlouho nepsala. Vidím, že za ten měsíc se změnilo na blogspotu naprosto všechno, co se změnit mohlo. Venku je krásně, já se snažím psát, ale vůbec mi to nejde. Seminárka k odevzdání pouze jedna, za to taky jedna velká bakalářka doprdele! Proto abych nezabředla do nějakých smutných uvědomění, že je třeba opravdu a rychle začít něco dělat přidám vzpomínku na jedno pěkné úterní odpoledne s Ivankou, mojí nejkrásnější spolužačkou z estetiky.

Palačinková párty u pana Krkošky.

Dlouho jsme se s Kačou neviděly, navíc už jsme se tolikrát bavily o Petrovi, že začala pochybovat o tom, zda je reálný, když ho ještě nikdy neviděla.. :) a jelikož jsme loni slavily první jarní den společně v modré růži (namísto sledování nějakého super artového filmu ve škole), nemohly jsme si to nechat ujít i letos. Přišla i Zuzka a roli dokonalého gentlemana, který ji hned po příchodu naškub silonky převzal Bertík. Páni, tak dlouho jsem nesnědla tolik palačinek. Jak byly barevné, tak mi snad chutnaly mnohem víc :) škoda, že to samé nešlo říct o tom obarveném víně.

Kterak jsme šli na tataráčinečiček.

Tak takhle malý tatarák jsme už dlouho neviděli. Pravda ale je, že za něj a pak to prkno plné žebírek jsme zaplatili voucher jen za 100, tak si není na co stěžovat. Já se utvrdila v tom, že mi tatarák chutná, Suelin si dala svůj první. No, ale co je nejlepší - byli jsme spolu zase na nějakém voucherovském jídle. Není nad toto sousedství! :*

Lily.

Ta malá čičina hrozně rychle roste. To je už jak prupovídka starých babiček, že jak ten čas rychle letí poznáme na svých dětech.. a já dodávám nebo na svých kočkách. Lily je už pořádný kus kočky!