V sobotu jsme jeli do Prostějova slavit babičiny 65. narozeniny k sestřenkám a vesměs jsme byli pořád vevnitř, takže využití neděle muselo být venku :) Vytáhla jsem letos poprvé kolo a fičela za Klárou. Samozřejmě krycí záminka mojí návštěvy bylo vzít si zpátky moje botasky, co měla Klárka už od loňska. Vzaly jsme Čelzí a fičely do kostelckých lesů. Všechno šlo pěkně až do doby než jsme uviděly tu rokli. Rokli plnou listí, která vyloženě volala "vylez po mě, vylez po mě". Takový ten pochybný druh rokle svádějící k nebezpečné činnosti. A taky se jí to povedlo. Lezly jsme po ní a myslím, že chudák psík utrpěl psychyckou újmu, jak furt padal dolů a listy mu klouzaly pod ťapkama. Dokonce mi i vypadl foťák z kapsy a málem se ztratil, což by byl konec mých splasklých vzpomínek. Naštěstí se po třech minutách hrabání v bahně a listech objevil.
Žádné komentáře:
Okomentovat