čtvrtek 10. července 2008

RFP 2008






Jo už se z toho stává klasika. 2006 Loveplanet, 2007 Rock for people a 2008 repete. Od loňska se to ale dost lišilo. Každopádně jsem nevypila tolik piva, nebyla tolik unavená, tolik špinavá ani tolik nahluchlá a oněmnělá. Za to jsem tam jela s dvakrát větším počtem lidí :o jo ono se nás letos posbíralo celých 8 lidí. 5 bab a 3 hoši, každopádně milá společnost ;) i když to mělo mouchy v organizaci, protože zkoušeli jste někdy hledat Rosťu v 5000-ovém davu lidi i přesto že má na sobě identifikační tričko? :) jídla jsme měli plné bágle, takže jsme toho ani moc nevyhubli, ale slušně vyskákali. Můj letošní suvenýrový úlovek byla tentokráte taška, prsten od Janky a zase spousta placek.. ale nemohla jsem si je odpustit :)
Ale snad už k samotné hudbě. Na nejlepší koncert byli letos nominováni Kaiser Chiefs, Priessnitz, Sunshine, Kašpárek v rohlíku, Vypsaná fixa, Tatabojs, The Ghost a Massive Attack. A vítězem se stává.. rozmotejte koberce, nachystejte šerpy.. TATABOJS! Rozhodně to nebude jen tím že jsme stáli ve třetí řadě, ale celkovým dojmem. Hudba, efekty, Mardošovy skoky a ukončovací písnička. Ovšem to nic nebere z toho že na pročištění hlavy byli nejlepší Massive. Snad mě i trochu nadchnuli do triphopu a rozhodně potřebně zanechali otevřenou mysl. A Offspring? lidi omdlévali, dav byl opravdu nebezpečný, ale vylezla jsem Míšovi na záda i když jsem riskovala ránu od ortodoxního fanouška postávajícího za mnou. Asi nejmilejším překvapením byl Xavier Baumaxa o kterém jsem si jinak myslela že to je hroznej vůl. Takže dojem? Vcelku pozitivní, ale lidí nechutně mnoho.
Tak příští rok třeba ten festival v Německu a po maturitě hurá na Glastonbury :)) kde z těch lidí zešílíme a pak už dožijeme zbytky svých dní zavření potichu ve sklepě.

3 komentáře:

Suga-May řekl(a)...

Jé,můj kamarád byl taky na RfP.Nadšenej:))
Jestli pojedeš do Glastonbury,tak to teda závidím ani nevíš jak :D

Jossie 8D řekl(a)...

nechceš jet do Glastonbury až po mojí maturitě a se mnou? ;o)

Džína řekl(a)...

To jsem si o Baumaxovi taky dlouhou dobu myslela, jenže pak nastane onen zvrat, smích.