Potřebovala jsem film jak sůl. Hranice ospalosti a studentské vyčerpanosti už přerostla přes čáru slušnosti. Původně to měl být Donnie Darko, ale nešlo to přes 3. minutu. Potom to měl být Big Bang, ale u něho byly titulky pouze k pilotovi. A Sheldonova rychloangličtina mému mozku neustále unikala a podle pohybujících se obrázků se samozřejmě dalo zhruba určit o co asi běži, ale sitkom dělají sitkomem především hlášky. Takže tím jsem chtěla naznačit, že zvítězila Frída, prý jeden z nejlepších filmů Salmy Hayek. Někdo mi říkal, že si prý kvůli tomu oholila prostor mezi obočím, aby jí kapku srostlo. Aby vypadala autentičtěji. Ale kdo ví, podle mě jsou to jen dolepený chlupy. Skvělá mexická hudba, docela silný příběh mexické malířky a jako bonus správné antikomunistické cítění Lva Trockého. Který byl fajn, ale neodolal frýdinu falešně nalepenému obočí.
Žádné komentáře:
Okomentovat