Byl u nás Fidolýt, Telátko a malej Diviš. Byl krásný, maličký a ubrečený.. prý kvůli prdům. Čímž začala vlna historek z dětství, jak měl kdo prdy a došlo i na klasickou padesátníkovou historku. Chvilku jsem si Prokůpka chovala, ale pak začal brečet, tak si ho vzala máma a mě nezbyl nikdo jiný než Megína. Byla hodné miminko, ale pak jsem ji zkusila dát dudlík a tam to všechno skončilo jedním velkým škrábnutím.
Žádné komentáře:
Okomentovat