pondělí 1. června 2009
Den dětí, první dospělý
Vskutku první falšovaný den dětí. Možná proto to všechno. Zdála se mi tak hrozná noční můra, že se jen s těží formuluje. Vzbudil mě prst dlouze přiložený k našemu zvonku. Naposledy jsem byla u Sedláčka na preventivce a řekl mi, ať se porozhlédnu po nějakém novém doktorovi pro velké děti. Mám půjčenou spoustu filmů pro počasí jako je to dnešní. Po 100 letech jsem byla v pizzerce a opět se luxusně nasmála :* a přejedla. Největší přednost pizzerky je to rádio, co tam hraje :) a vlastně i docela pěkná socha Davida. Z pizzerky ke Klárce, které jsem slíbila, že je dobré se minimálně jednou za týden vidět. Přiznávám, že vazby se ztrácí a je to smutné a kruté vidět proces ztrácení kontaktů. Jsme už velcí a každý někde jinde. Ti šťastnější z nás se za tu dobu naučili vytvářet seznamy pro a proti a ulehčovat si tím spoustu věcí. Nechybělo moc a propadla jsem facebooku. Mám blog, blog který (pokud tu nedávám fotky) vlastně moc lidí nebaví.
Hvězda Darinka se dostala na filmovou školu do Olomouce! Ona je úžasná a skvělá a ví jak se plní sny :*
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Jak jsi přišla na to, že to lidi nebaví? Když si ty články přečtu, tak jsem rád, že existují i lidi, kteří ještě žijí a nezapadli do šedé bažiny "standardních" životů nalinkovaných Matrixem :) Sice někdy ty články zavání schizofrenií , ale to je asi závislé na aktuální náladě, viď :)
Přesně tak. Bavíš mě číst, i kdyby jen proto, že vím co zajímavého se Ti stalo.
mě baví to číst, ikdyž se z toho někdy nedá moc poznat, co se ti stalo :oD
Okomentovat