Zase po týdnu jsem se vrátila do výtvarky za svoji šiškou, tentokráte v linoritové podobě. Maruška mi nakreslila portrét, Martin se mi smál a já si z vesela dvě hodiny intenzivně ryla. Tohle mi bude chybět. Ale prý to jde nějak vyčachrovat, že bych tu mohla ilegálně chodit i další rok.
(nejsem na svém notebooku, potom dodám fotografie)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
A to že je tvá dráhá přítelkyně kdesi v dáli, kde jí chybíš ses vůbec nezmínila?
Hele, babko ... napiš mi! A přijeď!
M.
Okomentovat