Jelikož prší prší a jen se leje a nikdy nevíte kdy to přijde, občas počasí nafinguje takzvané oko a zve všechny ven s iluzí, že déšť už přeci dávno pominul. Pche. Nezbývá proto, než jen ležet a koukat. Koukat nebo číst. Začala jsem číst C. S. Lewise, na kterého jsem se už dlouho chystala, ale pak jsme si pustily ty panny a odpoledne Se7en. Marty to ještě neviděla a já ten film miluju. Ble. Zjistila jsem, že poslední týden to teda fičelo. Vyděsilo mě, že až na pýchu a závist to šlo podezřele moc hladce :o Večer jsme zašly do kina na Anděly a démony, čímž jsme dokonale završily tuto mysteriozně nabožensko-fanatickou neděli. Vzpomínaly jsme na Řím a ve dvojsedačce do sebe vždycky koply, když byly na místě, kde jsme se procházely. Bylo to o fyzice, bylo to o katolicismu, ale kupodivu jsem byla zase nadšená a přála si ať to řeší pomaleji.. ať se můžu ještě chvilku dívat. Největšího brouka do hlavy mi nakonec nasadil Evan. Mám ho radši jako kněze parchanta nebo jako zpívajícího scénáristu zamilovaného do kurtizány? Asi jako kněze. Kdo by mu dobrovolně neřekl své hříchy? Ouč. Chci do Říma. Ale ne jako Jumper.
Žádné komentáře:
Okomentovat