Při jméně Marek mi to nedalo a vzpomněla jsem si na Sperlich :) Křest byl super. Moc pěkný, ale s tím foťákem jsem si občas připadala neslušně, proto jsem se mu trochu stranila. Bylo to milé zase po 2 letech vidět ty lidi, co jsem je předtím neviděla ani neslyšela, protože následky rocku byly tak ohlušující. Většinu večera jsem strávila na balkonku ve společnosti Aneťoura, vína a nejlepšího vepřového ever! Spala jsem v krmelci a nešel mi dopnout spacák. Ráno polil Radim Prokopa vodou, dostal nějaké dárečky a nalomili mě k tensingovému táboru. Takže hlavním poznatkem bylo, že křtiny jsou vlastně velmi příjemná rodinná akce plná svatebních koláčků.
3 komentáře:
ááá Marek, ááá Aneťour, chtěla bych udělat ááá tábor, ale nějak to nejde:-D
:-*
hele jakto, že se ti při slově Marek nevybyvím já???:D... Můj brácha je Marek a můj chlapec je Marek...a neříkej že už si nepamatuješ hrozivou Markovu ruku, která tě strašila s trčícími nervy....
btw: Prokop Marek Chlopin...je fakt drsné...ten Marek tomu dodal šmrnc:)
no jo.. :D markova ruka :D
Okomentovat