Pravdou je, že moje studium spočívá taky trochu ve čtení knih. Třeba když Sob, který knihy miluje nadevše a internet nazývá nástrojem ďáblovým, po nás chce, abychom studovali slovníky a četli knihy v originálním znění. Tentokráte nám zadal Kristiánovu legendu. Když už jsme slavili ten svátek a nemuseli do školy, tak by se prý hodilo vědět, kdo onen Václav vlastně byl. Rozeslal nám to na mejla jako pdf, tak se poprvé stalo, že jsem přečetla knihu na počítači. Naštěstí neměla více než 100 stran, ale prokousávání přechodníky a staročeskými tvary nebylo nic příjemného. Občas jsem se i zasmála nad některými slovními spojeními a líbilo se mi přirovnání sv. Václava k Ježíši. Autor z něj vytvořil naprostou superstar, od které by kdejaký dvořan toužil získat autogram. Prašivý pes Boleslav ho probodl se svou družinou, krev stříkala všude po zdech a když to šli dalšího dne služebíci chrámu umýt, navečer se fleky zase objevily. A to se opakovalo tak dlouho, dokud nedošlo k potrestání všech viníku. Ouč. Až je mi líto, že už neexistují ty modré papírové dvacky.
Žádné komentáře:
Okomentovat