3. září, oslava narozenin. Když se nad tím tak zamyslím, oslavy narozenin už nejsou, co bývaly. Malé děti oslavy nepořádají, větší děti hrajou hry a v noci si dávají do úst svítící upírské zuby a ty největší děti pochopily, že dělat oslavy s programem se prostě už ani nedělá. Moje oslava bylo jedno velké putování za pivem. Čímž a nejen tím, se z těchto prázdnin staly nejvíce pivařské vůbec. Martina a Verčina oslava byla v Kofole a měla všechno, co mít měla. Hudba, chlebíčky, pití. Spousta milých tváři a současně spousta ještě milejších situací. Focení, objímaní, tanec. Osudové chvilky pravdy. Až na toho Dj tupce, který nás přiměl opustit klub těsně před 2, to bylo neuvěřitelně fajn.
Žádné komentáře:
Okomentovat