Takže abych to shrnula - vstala jsem někdy o půl 9 a šla spát kolem 4. Dopoledne úžasná procházka do Krnova za babičkou, pak za dědou, pak za Sue, za dědou, do Kofoly, za dědou a zase pro změnu do Kofoly. Zní to pěkně, takhle trajdat. Díkybohu za to, že je Krnov, tak směšně malý. Půlnoc byla poklidná, odpočítávali jsme poslední vteřiny, buchli šampus a já byla mimořádně druhá (po dědovi), co letěla ven koukat na ohňostroj. Kostelečtí nikdy nezklamou! Do toho ještě buchal Švejk, Kofola a škodolibej děda, jenž házel petardy pod kola projíždějících vozů.
Žádné komentáře:
Okomentovat