Je na čase se konečně aspoň letmo zmínit o onom zlomu v životě mojí milované Terezky. Ou jé! Ona už je paní. Byla jsem v ten den (17. 3.) poctěna funkcí družičky, která nesla vlečku! Chápete. Taková ta družice, co krouží za nevěstou v tu velkou chvíli jejího úžasného příchodu. Terezka byla pompézní, úžasná a prostě celá dokonalá! Tak nádhernou jsem ji snad v životě neviděla. Nevím, jestli za to mohl ten super účes nebo ty krásný šaty, ale všechno se to stejně vytvořilo v tom krásném úsměvu, který celý dobu měla. Na to, že to byla moje první civilní svatba, byla jsem velice mile překvapena. Poplakala jsem si, pak se smála, holt den plný emocí, jídla a tance.
Žádné komentáře:
Okomentovat