Než začnu své sáhodlouhé vzpomínání na úžasné Slovinsko, musím tu napsat o tom božím šejku, co jsem si dala v Celji, když jsem čekala na odvoz do Brna (na odvoz o kterém jsem si nevím z jakého důvodu myslela, že bude holka a navíc jsem na něj mluvila anglicky, až se brzy ukázalo, že jde o dvoumetrového Slovince pracujícího v Praze a velmi obstojně mluvícího česky), stavila jsem se občerstvit a pak jsem to viděla.. normálně kapučínový šejk! no to byla slast!
Žádné komentáře:
Okomentovat