Wolkerův Prostějov

Té nejhorší hodině a půl plné slz a řasenky vpité do očí předcházely dva skvělé dny v Prostějově. Máma tam měla inspekci a tak jsem se svezla s ní s tím, že aspoň vypadnu z Krnova, potkám se v Prostějově se sestřenkou, přečtu Anděly a Démony a naučím se na přijímačky. Vesměs se mi 75% povedlo :) Předvečer odjezdu jsem ještě zjistila, že nemám úředně potvrtzené vysvědčení, které nutně potřebuju na své "čtvrteční" přijímačky, ale prý se to dá vyřídit na každém úřadě, tak jsem šla s klidným srdcem venčit psíka ke kravínu. Večer v 10 mi napsal špek, že mi přeje hodně štěstí a že kdyby mohla, tak by klidně jela se mnou.. takže what's up bro? let's go. V 11 večer se rozhodla a v 6 ráno vyjela. Miluju spontální akce, i když jsou údajně spisovně spontánní. Takové to-jedeš?jedu. V 8 jsme vysedly u Tesca v Prostějově a nakráčely pomalou průzkumnickou chůzí až k náměstí. Počasí bylo vedrné a náměstí podezřele plné lidí. Dokonce i lidí v Hanáckých krojích.. ale řekly jsme si, jiný kraj, jiný mrav, tak třeba je to teďka ve střední Moravě nová móda, které mi Seveřani nemůžeme porozumět. Posléze jsme se dočetly, že se koná 52. ročník festivalu poezie s názvem Wolkerův Prostějov. Hudba, tance, prezentace středních škol, divadlo a básně. Kultůra kultůra. Je zbytečné rozepisovat každou minutu toho , co se stalo. Byly jsme tůristi, neměly jsme zbraně, chodily po městě bosky a mluvily jiným dialektem. Sháněly jsme Hrušku a posléze zjistily, že stravenky berou taky v Bille. Chovaly se jako cvoci, po večer trajdaly po koncertech a běhaly po náměstí. Krmily kachny, byly u Wolkerova hrobu a kapitalisticky pozorovaly celé to krásné město a snily o tom, jak tu budeme bydlet. Prostě JO! f