bydlíme!

Jahů. Shody okolností nemusí být vždycky negativní. Zadařilo se a i přes své původní přesvědčení, že chci strávit minimálně jeden rok na kolejích a užít si studentskou srandu, slyšet jak ostatní prdí na společných záchodcích, běhat nahá po chodbách a popíjet čůčo. Tato vize se ale zhruba před měsícem rozplynula. Teta Irena, kterou jsem pár let neviděla, ale v dětství ji měla moc ráda, se díky rodičům domákla informace, že jde Andulka študýrovat do Brna. A co ta hodná teta neudělala? Zrušila všechny inzeráty a do podnájmu zapsala Andulku. Zvonek bude ozdoben štítkem Chlápková a Krupiňská a adresa má pro mě velice hluboký význam. Není to jen slovo a číslo. Krásný výhled na centrum z balkonu, ze kterého ale nemůže plivat na lidi. Balkónek, kuchyňka, pokoj, malá špajzka, chodba, záchod a koupelna.. co víc si můžou dva špekatí přát? Vize společného bydlení se rýsuje krasopisnými linkami. Černá, červená a bílá. Palačinkové středy, čtení pohádek, poslouchání hudby, fritování hranolek, stanování a spousta tématických dnů. Vše je zařízeno, už 14 dní si cinkám klíčemi. Brno je kousek a místa je dost, tudíž.. za menší jídelní obnos je každý vítaným hostem :)